Podle analýzy projektu Neviditelní, která se uskutečnila na konci loňského roku, se nezaměstnanost ve věkové skupině nad 50 let tehdy týkala 77.400 lidí. Nezaměstnanost v Česku v srpnu přitom klesla na 3,6 procenta z červencových 3,7 procenta. Uchazečů o práci v srpnu proti červenci ubylo o 4289 na 267.889.

Starší zaměstnanci, zejména ti se specifickou kvalifikací, kteří žijí v menších městech, mívají v případě krachu firmy problém uplatnit se jinde. "Na čísla nezaměstnanosti v celé ČR nemá krach továrny či přesun výroby vliv, ale v regionu, kde jde o významného zaměstnavatele, způsobí mikroregionální ekonomické problémy. Proto je velmi důležité brzké zachycení informací o končícím provozu, jednání se zaměstnanci, nabídka práce, rekvalifikace či stěhování za prací včas," uvedl Aleš Rod z Centra ekonomických analýz CETA.

Nezaměstnanost ve vyšším věku s sebou přináší vedle ušlého zisku i ztrátu dovedností. Spolu s náklady na hledání nové práce vyjde člověka jeho nezaměstnanost v průměru na 210.900 korun ročně. Ani náklady ze strany státu nejsou nízké. Na jednoho nedobrovolně nezaměstnaného v dané skupině dosahují skoro půl milionu korun ročně.

Úřad práce ČR nabízí této skupině uchazečů o zaměstnání celou škálu možností, ať už jde o rekvalifikace, poradenství nebo třeba příspěvek na zahájení podnikání. Podporuje i zaměstnavatele, kteří takového člověka přijmou. Mimo jiné formou příspěvku na zřízení společensky účelných pracovních míst. Nyní navíc běží v celé republice několik regionálních projektů zaměřených na tuto skupinu, upozornil generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.

Ztráta zaměstnání a neúspěch při hledání nové práce s sebou přináší pocity strachu, nejistoty, frustrace, nízké sebedůvěry a selhání. "Vyrovnat se se ztrátou práce je vždy těžké. Je to náročný proces, který útočí na naše sebehodnocení, pocit štěstí i na naši identitu. Ztráta práce je jedna z největších životních stresových situací. Spojí-li se s opakovaným neúspěchem při hledání nového místa, dostane se člověk do psychicky velmi náročné situace," popsala situaci psycholožka Kateřina Brikciová.

Na projektu Neviditelní spolupracují Spotřebitelské fórum, CETA a poskytovatel nebankovních úvěrů Provident Financial. Centrum CETA prozkoumalo dostupné ekonomické a sociologické studie. Podle výsledků stanovilo 13 ohrožených skupin "neviditelných". Společnost Ipsos pak vedla rozhovory s lidmi z každé skupiny. Výsledkem jsou doporučení pro osoby ve složitější situaci, firmy a stát.

Mezi "neviditelné" podle autorů patří studenti z chudých rodin, samoživitelky, mladé rodiny s dětmi, pracovníci v šedé ekonomice, nedobrovolně nezaměstnaní nad 50 let, postižení, chudé domácnosti, veteráni, farmáři, pracovníci neziskových organizací, senioři, menšiny a malí podnikatelé.

ČTK | byznysvcesku.cz