Úřad práce evidoval letos v září 262.142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14.900 méně než loni. Pracovních příležitostí bylo v evidenci 357.911, v porovnání s předchozím měsícem volných míst zhruba o 5200 ubylo, naopak meziročně jich zaměstnavatelé nabízeli o téměř 41.300 víc. Na jedno volné pracovní místo tak v Česku připadá méně než jeden uchazeč. Nižší míra nezaměstnanosti než v září byla v Česku naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta.

"V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy přijímají nové zaměstnance. Zaměstnavatelé rozjeli výrobu, i když se často potýkají s výpadky kvůli nedostatku materiálů a komponentů. K oživení došlo též v rámci zahraniční zaměstnanosti, kdy v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání. A jako každý rok dorazila v září do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale nijak výrazně neovlivnila," uvedl k aktuální situaci na trhu generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče na trh práce příznivě působí oživení růstu české ekonomiky po uvolnění uzavírek souvisejících s pandemií. "Mírný pokles nezaměstnanosti vykázaný za letošní září není překvapivý a míra nezaměstnanosti může meziměsíčně klesnout i v říjnu. Na přelomu stávajícího a nového roku pod vlivem sezonních faktorů nezaměstnanost zřejmě přechodně vzroste, až do oblasti čtyř procent," uvedl.

Letos na začátku roku vzrostla nezaměstnanost mimo jiné kvůli omezením v době epidemie koronaviru na 4,3 procenta, od března víceméně klesá. "Přestože se nezaměstnanost loni nepatrně zvýšila, díky programu Antivirus se černé scénáře nenaplnily," připomněla v tiskové zprávě úřadu práce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že Česko je tak stále mezi evropskými premianty. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat za srpen nejnižší míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii.

Mezi kraji byla v září nejvyšší nezaměstnanost v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji, kde dosahovala 5,3 procenta, následoval Karlovarský kraj s podílem nezaměstnaných 4,5 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, a to 2,2 procenta. Z okresů byla na konci září nejnižší nezaměstnanost v okolí Prahy-východ, a to 1,5 procenta, na Jindřichohradecku činila 1,7 procenta a na Rychnovsku a Jičínsku 1,8 procenta. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných eviduje okres Karviná, kde to bylo 8,9 procenta. Následuje Mostecko s 6,8 procenta a okres Ostrava-město s 6,3 procenta.

Trh práce nyní ovlivňuje podle úřadu práce poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V řadě regionů nadále trvá, i přes počínající útlum sezonních činností, zájem o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Pracovníky hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.

Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil upozornil na to, že zářijový pokles nezaměstnanosti je v Česku běžným cyklickým jevem, který souvisí s postupným nacházením pracovního uplatnění mezi absolventy škol a také pokračující poptávkou po zaměstnancích v sezonních odvětvích. Zároveň je podle něj z údajů vidět, že velký počet aktuálně nabízených pracovních pozic tak evidentně Čechy jednoduše neláká. "Významná část tuzemské nezaměstnanosti je patrně zcela dobrovolná. Ani v nejbližších měsících nelze očekávat zhoršení situace. Naopak se jako pravděpodobný jeví další pokles míry nezaměstnanosti v řádu pár desetin procentního bodu, který zvrátí až příchod zimy," uzavřel.

ČTK | byznysvcesku.cz