EKONOMIKA

Kudláček: Nokia. Začátky příběhu kdysi legendárního výrobce telefonů

Většina lidí, kteří slyší slovo Nokia, si ho spojí s mobilními telefony, ale ve skutečnosti se za touto společností skrývá spletitá historie. Od dob svých skromných začátků před více než 150 lety se Nokia zabývala mnoha obory podnikání a v tomto procesu se mnohokrát přetvořila.

Patrik Kudláček

Finská Nokia je mnohem starší, než si většina lidí myslí. Proslavila se hlavně v posledních několika desetiletích ikonickými mobilními zařízeními s odvážným designem a technologií. Ty začínaly s jednoduchým konceptem připomínajícím cihlu a vyvinuly se v neortodoxní, sofistikované a někdy vyloženě směšné tvary. Finský gigant se podílel na utváření dějin telekomunikací a mobilních telefonů, což mu umožnilo vyrůst v celosvětově známou značku, ale nakonec nechal zmutovat vlastní DNA a byl nucen učinit řadu rozhodnutí, která ho srazila na kolena.

Společnost existuje dodnes, ale její priority se v průběhu let velmi změnily – většinově se stáhla ze spotřebitelského prostoru. Nokia dnes poskytuje licence na duševní vlastnictví třetím stranám a zaměřuje se především na vývoj a prodej telekomunikačního vybavení pro sítě 4G a 5G.

Vraťme se časem ke skromným začátkům společnosti Nokia

Nokia byla založena v roce 1865 finským důlním inženýrem Fredrikem Idestamem a začínala jako papírna v Tampere na jihozápadě Finska. Netrvalo dlouho a Idestam tento provoz rozšířil do nedalekého města Nokia. Tak se v roce 1871 zrodil název „Nokia“, inspirovaný touto lokalitou.

V roce 1898 založil Eduard Polón společnost Finnish Rubber, která vyráběla vše od gumových holínek až po automobilové pneumatiky a v roce 1912 založil Arvid Wickström společnost Finnish Cable Works, která se proslavila výrobou elektrických kabelů, telefonů a telegrafů. Proč jsou tyto společnosti ve spojitosti z Nokií zmiňované? V roce 1967 byly oba podniky začleněny do Nokia Corporation, která tak nově nabízela široké spektrum výrobků z papíru a pryže, elektrické kabely, generátory, vybavení pro vojenské komunikace a jaderné elektrárny, počítače, televizory a mnoho dalších věcí.

V roce 1979 začala Nokia krystalizovat v telekomunikačního giganta prostřednictvím dceřiné společnosti Mobira – společného podniku s finským výrobcem televizorů Salora. O dva roky později spustila službu Nordic Mobile Telephone, která byla sama o sobě pozoruhodným úspěchem, protože nabízela celonárodní pokrytí a byla prvním automatizovaným systémem mobilní sítě na světě a také prvním systémem umožňujícím mezinárodní roaming. To posloužilo jako základ pro 1G, soubor standardů pro první generaci bezdrátové mobilní technologie, která využívala analogové signály.

Od průmyslového impéria k výrobci telefonů

V roce 1982 představila finská společnost první telefon do auta – mimořádně rozměrný model Mobira Senator, který připomínal spíše pokročilou polopřenosnou radiostanici – vážil přibližně 10 kg. O dva roky později Nokia odhalila svůj první „přenosný“ telefon Mobira Talkman 320F s monochromatickým displejem a baterií umožňující 10 hodin pohotovostního režimu a 60 minut hovoru. Stále však vážil 4,7 kg, takže pro většinu zákazníků byl telefon stále příliš nepraktický.

V roce 1987 přišla Nokia s modelem Mobira Cityman, prvním skutečným kapesním mobilním telefonem. Všechny jeho varianty vážily mnohem přijatelnějších 760 gramů. V dalších dekádách odhalila Nokia několik z nejvíce ikonických designů mobilních telefonů v historii. Nokia 5110 byla prvním telefonem, který nabízel vyměnitelné čelní kryty, a také jedním z prvních telefonů, který obsahoval hru Snake. Tento telefon byl následován modelem Nokia 3210. Kompaktnější telefon měl velkou výdrž baterie, dodával se v několika zářivých barvách a dal se snadno přizpůsobit pomocí nesčetných krytů a klasických vyzváněcích tónů, dokázal přežít několik pádů na dlažbu a můžeme si jen představovat, kolik lidských životů na něm bylo promarněno hraním hry Snake. Nakonec se ho po celém světě podařilo prodat více než 160 milionů kusů. Následujícího modelu Nokia 3310 se prodalo dalších 126 milionů kusů, a to podle stejného receptu jednoduchosti a odolnosti s přívětivým designem, který měl oslovit spíše širokou spotřebitelskou veřejnost.

Od outsidera k obru a zase na zpět 

Nokia věděla, že má ve své organizaci všechny správné ingredience k tomu, aby se stala hegemonem telefonního průmyslu, a byla ochotna realizovat svou vizi toho, jak by měl vypadat chytrý telefon.  Vedení bylo přesvědčeno, že to bude další velká věc v oblasti technologií. Období mezi lety 2000 a 2010 dalo vzniknout mnoha telefonům Nokia, na nichž spolupracovali designéři a inženýři, aby umožnili vznik různých tvarů a sad funkcí, které by uspokojily téměř jakýkoli vkus.

Rok 2007 byl pro Nokii vrcholem, neboť v tomto roce dodala téměř polovinu všech telefonů na světě, ale zároveň to byl začátek jejího úpadku. Pod povrchem se ukázalo, že rozsáhlá reorganizace, kterou v roce 2004 zahájil Jorma Ollila s cílem omladit podnikatelský duch společnosti, neměla očekávaný efekt. Svět mobilních telefonů se chystal k zásadnímu obratu a Nokia začala zaostávat. První iPhone představený v roce 2007 nastartoval nový trend v odvětví. Díky velkému dotykovému displeji a čistému designu iPhonu vypadaly telefony Nokia zastarale a uživatelsky mnohem méně přívětivě. První smartphone z designerských dílen Apple byl pro Nokii ranou, která postupem času způsobila, že se finská společnost stala ve světě mobilních telefonů bezvýznamným hráčem. 

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem. Působí rovněž jako manažer ve společnosti Invest & Property Consulting, a.s.