EKONOMIKA

Obce a kraje mají letos vyšší příjmy než před rokem, stouply jim i výdaje

Příjmy obcí včetně Prahy činily za tři čtvrtletí letošního roku 287 miliard korun, byly tak o 17 miliard Kč vyšší než o rok dříve. Příjmy krajů meziročně vzrostly o 27 miliard Kč na 232 miliard korun. Zároveň se však zvedly také výdaje, a to u obcí o šest miliard a u krajů o osm miliard korun. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceoobcich.cz společnosti CRIF.

V obou případech přitom rostly jejich běžné výdaje, zatímco na investice vydaly obce a kraje méně peněz než loni. Finanční rezerva obcí na bankovních účtech dosahovala koncem čtvrtletí 313 miliard korun a meziročně se zvýšila o 47,5 miliardy Kč. U krajů se zvýšila o 19 miliard na 71,5 miliardy korun.

"Především obce letos těží z toho, že se zvýšil jejich podíl na tzv. sdílených daních, kam patří daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty. Podíl z těchto daní rostl i u krajů, ale zatímco u nich tvoří veškeré daně přibližně čtvrtinu příjmů, u obcí jde o dvě třetiny všech jejich příjmů,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Význam daňových příjmů je větší hlavně u menších obcí. Právě příjmy z daní přitom v loňském roce obcím i krajům v důsledku propadu ekonomiky klesly. Obcím stát tento výpadek kompenzoval mimořádnou jednorázovou dotací 1200 korun na obyvatele. Letos se i díky vyššímu podílu ze sdílených daní dostaly daňové příjmy obcí i krajů nad úroveň roku 2019.

Příjmy obcí za první tři čtvrtletí byly proti předcovidovému roku 2019 vyšší dokonce o 23 miliard korun. Proti roku 2019 se zvýšily hlavně neinvestiční dotace a částečně také daňové příjmy. Výdaje obcí se za poslední dva roky zvýšily o 16 miliard korun . Na konci září obce hospodařily s přebytkem 37 miliard korun, o 11 miliard více než loni a o šest miliard více než před dvěma lety.

"Obce v posledních letech dlouhodobě hospodaří s výraznými přebytky, které ukládají na nízkoúročené bankovní účty. Na jedné straně je rozumné mít k dispozici finanční rezervy, na druhou stranu je už objem takto uložených peněz opravdu vysoký. Navíc obce souběžně s tím snižují své investiční aktivity,“ upozornila Kameníčková.

Na konci září měly obce na svých účtech 313 miliard korun, o 69 miliard více než v roce 2019. Jejich investiční výdaje za stejnou dobu však vzrostly jen o 823 milionů korun a proti roku 2020 byly o 1,5 miliardy nižší.

Dluh obcí dosahoval na konci září téměř 68 miliard a byl o více než dvě miliardy nižší než v roce 2019. "Poměr úspor vůči dluhu je u českých obcí výjimečně vysoký,“ doplnila Kameníčková.

ČTK | byznysvcesku.cz