EKONOMIKA

Počet převzetí evropských podniků čínskými investory loni vzrostl

Čínští investoři v loňském roce převzali 155 evropských podniků. To je o 23 více než předloni, ale o polovinu méně než v roce 2016, kdy byla akviziční aktivita čínských firem v Evropě na vrcholu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila poradenská společnost EY. Na akvizice evropských firem loni čínští investoři vynaložili celkem 12,4 miliardy dolarů (zhruba 280 miliard Kč), uvedla agentura DPA.

V samotném Německu, které je největší ekonomikou v Evropě, přešlo v loňském roce do čínských rukou 35 firem za více než dvě miliardy dolarů. Předloni čínští investoři převzali 28 německých podniků.

Akviziční aktivita čínských investorů v Evropě začala polevovat už před příchodem pandemie covidu-19. Podle odborníků to odráželo negativní postoj evropských politiků i přísnější kontrolu zahraničních akvizic ze strany čínských úřadů.

"Čínské podniky při svých investicích v Evropě stále ještě zůstávají opatrné," uvedla EY. Největší čínskou akvizicí v Evropě se loni stalo převzetí divize nizozemské společnosti Philips pro výrobu domácích spotřebičů čínskou finanční skupinou Hillhouse Capital Group za 4,3 miliardy dolarů (téměř 100 miliard Kč).

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Současná hospodářská expanse, je jen logickým vyústěním dlouhodobého trendu čínské ekonomiky. Zatímco starý svět v mnoha ohledech stagnuje, Čína je na vzestupu. Už to dávno není jen výrobny pro západní firmy. Je to patrné zejména ve výzkumu a vývoji. Právě v této oblasti se oproti devadesátým letům zvýšili investice až sto šedesát devětkrát na 2,44 trilionů jüanů. V přepočtu to znamená, že čínské výdaje do výzkumu a vývoje předčily už v roce 2013 japonské a jsou druhé na světě po USA. Něco podobného pozorujeme i v oblasti přihlašování a zavádění patentů. V roce 2019 v tomto Čína předhonila USA a stala se světovým lídrem. To samé se týká i vědeckých článků, ve kterých dominuje už od roku 2016.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se bezradný

Čína uhání dopředu, o tom není pochyb. Petrolejky nahradily chytré lampy ovládané hlasem, místo starých pomalých vlaků se teď jezdí rychlovlaky, data přenáší síť 5G. Rychle postupuje taky čínský kosmický program. Pokud se nemýlím, tak koncem letošního roku by měla být dokončena čínská vesmírná stanice. Ale žít bych v Číně nechtěl, má to totiž i svoji stinnou tvář. Když jsem byl pracovně v Pekingu, tak tam všechno sledoval Velký bratr, dokonce i to, jestli přecházím na zelenou. Kávu jsem si musel objednávat přes aplikaci, protože jinak se v restauracích skoro nekomunikuje. Místním to ale všechno připadalo normální, nebo na to byli dokonce hrdí. Tohle fízlování proniká i na západ, ale dokud si mohu užívat zbytků svobody, zůstanu raději tady.

Karin Léblová
40 let, na volné noze . Cítí se v pohodě

Skoro všechno už je teď z Číny. A když budou Číňané vyrábět v Evropě, tak jejich zboží by mohlo být levnější, protože nebude muset cestovat takovou dálku. Některým lidem to vadí, ale když naše podniky kupovali Američani nebo Němci, tak se tvářili, že je všechno v pořádku, že takhle má vypadat kapitalismus. Když kapitalismus, tak kapitalismus, teďka Číňani skoupěj Němce. Od tý doby, co maj plzeňskej Prazdroj Japonci, už je všechno možný. Číňan nebo Japonec, vždyť je to stejný. Mě jenom zajímá, kolik co stojí.