EKONOMIKA

Potravinová soběstačnost dostane další ránu: Chovy prasat, krav a drůbeže jsou ztrátové, budou se omezovat

Chovatelé prasat. drůbeže a skotu kvůli zvyšujícím se nákladům zvažují zavírání chovů. Nevyplácí se jim zvířata chovat, prodávají za podnákladové ceny, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Rostou ceny energií, krmiv nebo hnojiv. Naopak stále klesají výkupní ceny - například u prasat meziročně o osm procent. Zemědělci tak v průměru prodávali prasata v živé váze v říjnu kolem 25 korun za kilogram, což bylo podle Doležala nejméně od vzniku samostatné republiky.

O zmenšování chovu ve vlastní firmě hovořil například místopředseda představenstva PROAGRO Nymburku Zdeněk Mlázovský, přesné republikové údaje zatím komora nemá. Podle Doležala se bude často rozhodovat kolem nového roku, kdy se budou akcionáři zemědělských podniků na valných hromadách rozhodovat, zda v nevýdělečném byznysu pokračovat. Může tak jít o snižování počtů chovaných zvířat i o desítky procent.

"Že reálně hrozí, že se zavřou farmy, to vím. Znova naskočit do toho, když se zvedne cena, je strašně těžké. Dělají se plány na rok dopředu na zástav brojlerů," vysvětloval Mlázovský. Podle prezidenta komory chovatel ztrácí na každém kilogramu vepřového masa osm korun, na zvíře jde tak o prodělek o 800 až 1200 Kč.

Ceny u ostatních živočišných komodit pak podle komory rostou pomalu proti stoupajícím nákladům - u drůbeže meziročně o 0,4 procenta, u vajec o pět procent, u býků o pět procent a u mléka o devět procent.

Podle komory jsou výkupní ceny už dvacet let prakticky stále stejné. "Jestli se něco v posledních letech mění, tak to není cena zemědělských výrobců, ale rozdíl mezi cenou zemědělských výrobců a tím, co platí spotřebitel," dodal Doležal.

U chovatelů prasat vzrostla cena za krmiva podle komory za poslední rok až o čtvrtinu, energie o pět až 40 procent, nafta o 35 procent a mzdy o čtyři až šest procent. U chovatelů drůbeže se ceny krmiv meziročně zvýšily až o čtvrtinu, ceny elektřiny o 300 procent, plynu až o 400 procent, nafty o 35 až 40 procent, mzdy pak o pět až sedm procent. Chovatelé skotu pak zaznamenali nárůst cen za krmiva o pětinu, nafty o 28 procent a elektřiny o 100 a více procent.

Podle Mlázovského je pak u chovu drůbeže také problémem budoucí předělávání chovů na podestýlkové technologie. Podle něj se musí už nyní podniky rozhodnout, zda do nich budou investovat, některé řetězce klecové prodejce vyřazují z prodeje.

Poslední ranou by pak podle Doležala mohlo být omezení zemědělských dotací. Prezident pak připomněl, že se už několik měsíců jedná na evropské úrovni o pomoci chovatelům prasat, v poslední době se kvůli africkému moru prasat přiklání k pomoci i Německo a dalších několik států.

ČTK | byznysvcesku.cz
 

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

No jistě, mantra laciného vepřového, typický to relikt bolševického zacpávání úst pracujících  bůčkem, to by nám šlo. Zatímco ve vyspělém Německu omezují uvědomělé firmy nabídku masa v závodních kantýnách, dětem ve školách zavádí zdravé bezmasé dny, český Pepík potřebuje k hektolitrům piva nějakou pořádně mastnou zarážku, ať náhodou nevypadneme z čela peletonu v rakovině tlustého střeva, že?! Ach, to je zase lobbistický blábol toto!

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Vzpomínám si, jak spolužák ze střední školy přišel na nějakém srazu v půlce devadesátých let s tím, že jejich cukrovar a několik dalších koupila zahraniční firma, tuším že to byli Francouzi, a že vše ničí. Jarek nebyl žádný hňup, co míchá melasu, vedl servis a de facto i výzkum nových cukrovarnických strojů, dělal i pro zahraničí. Tenkrát jsme se mu smáli a málem i nadávali, že má být rád, zahraniční vlastník přinese nové technologie, budou konkurenceschopnější, budou vyvážet namísto do Ruska na Západ atp. Pravdu měl on. Cukrovar do tří let, po uplynutí nějaké smluvní lhůty zavřeli a mezitím už noví vlastníci nechali skoro novou fabriku zdevastovat tak, že už tam nikdy nikdo nic nevyrobí. Po celou dobu samozřejmě brali plat, nemuseli, ba přímo neměli nic moc  dělat. Jestli někdo věří tomu, že dotace nám někdo posílá jen tak za nic, zadarmo a že je to výhodné pro nás a ne pro něj, tak je stejný blázen jako my, kteří jsme se tenkrát pošklebovali Jarkovým temným vizím českého bílého zlata. Nic na světe není “zadarmo“!

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy

Zemědělství není mým oborem, ale předpokládám, že hlavním viníkem nebude Evropská unie a zemědělské dotace, ale nekonkurenceschopnost našich zemědělců, případně neochota pustit se do inovací, nových výzev atp., jak už u nás bývá (ne)dobrým zvykem. Případně bych si tipnul, že nyní už naštěstí bývalý premiér zapomněl vyjednat při zařizování svých kšeftů v EU také solidní dotační podmínky pro svoje konkurenci, ehm. menší zemědělce, což? Navíc, přidaná hodnota vzdělanostní ekonomiky je neporovnatelná s jakoukoli zemědělskou produkcí možná tak s výjimkou pěstování lanýžů.

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Každoroční rituály vylévání mléka do řek, traktorové blokády silnic  a vyvážení shnilé úrody na náměstí měst, jak se děje v sebevědomějších zemích Evropy, asi našim politikům chybí k tomu, aby pochopili, že jídlo si prostě nevytisknou jako peníze, pokud ho bude někdy nedostatek. Komu by se toto uvažování zdálo příliš přitažené za vlasy, ať sleduje letošní situaci okolo plynu z Ruska a vzpomene si, co předcházelo roku 1948. Napovím,  velké sucho a neúroda v roce předešlém a s tím spojené dodávky ze Sovětského svazu. /plně nezištně samozřejmě! Nepřestává mě fascinovat omezenost některých rádoby ekonomů ve vztahu k základním životním (národním) potřebám. To přece není žádné laciné národovectví, doména populistů nebo rovnou fašistů, jak se nám pokouší podsouvat některá média. Tady jde o strategické záležitosti. Každý, kdo toto podcení, riskuje do budoucna fatální kolaps.