EKONOMIKA

Právní bitva na obzoru? Pořadatelé vánočních trhů protestují proti zákazu trhů

Zrušení vánočních trhů, které od pátečního podvečera nařídila kvůli zhoršování epidemie koronaviru vláda, považují pořadatelé plzeňských adventních trhů za nesmyslné a pro mnohé lidi likvidační. V Plzni začaly trhy 23. listopadu, trvat měly do 23. prosince, na centrálním náměstí je asi stovka stánků.

Už včera odpoledne ještě před rozhodnutím vlády o vyhlášení nouzového stavu byl zrušen veškerý kulturní program na pódiu, který trny doplňuje. Město už dříve také zrušilo slavnostní rozsvícení vánočního stromu pro veřejnost a bude ho vysílat on-line. Kvůli zákazu pořádání trhů se jejich pořadatelé z několika měst spojí a věc řeší s právníky, řekl dnes za pořadatele plzeňských trhů Jaroslav Strohschneider.

"Sami nevíme, co máme dělat. Zítra pojedeme určitě do 18:00 a uvidíme, co bude dál," řekl. Uvedl, že se během čtvrtku kontaktoval například s pořadateli trhů z Prahy či Olomouce. "Budeme chytřejší během zítřka (pátku). Bereme si k tomu právníky a všichni organizátoři trhů se spolčujeme a budeme to společnými silami řešit. Určitě to tak nemůžeme nechat, na tom jsou závislé tisíce lidí, celé rodiny," uvedl Strohschneider.

Podle něj není možné ze dne na den zrušit akci, kterou pořadatelé i prodejci připravovali dlouho předem, "Kdo nám všechny škody bude kompenzovat? Jsou tady tuny jídla připravené na konzumaci. To se všechno zkazí," poznamenal. Dodal, že po vládním oznámení o vyhlášení nouzového stavu a zrušení vánočních trhů za ním přišlo snad 20 prodejců, kteří jsou zoufalí, protože za poslední peníze nakoupili potraviny na prodej ve stáncích občerstvení během trhů.

"Já tomu nerozumím. Zase to dopadne stejně - na náměstí na vzduchu se trhy zakážou a tisíce lidí se budou dál mačkat v obchoďácích. Asi chtějí zlikvidovat drobné české podnikání," reagoval další spolupořadatel plzeňských trhů Emil Procházka. Loni kvůli pandemii začaly vánoční trhy s téměř dvoutýdenním zpožděním, letos pandemie nedovolila v Plzni uspořádat například velikonoční trhy. Adventní trhy, které v Plzni trvají měsíc a jsou jedny z nevětších v Česku, jsou ale pro pořadatele a řadu prodejců v celoročním podnikání klíčové.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina

Když je něco špatně jednou, je to nakonec špatné i podruhé, pokaždé, napořád. Tady jde od počátku, dobrá skoro od počátku, o jednu dosti prostou věc. Na onu novou nemoc umírá jistá věková skupina s jistými zdravotními komplikacemi. Není nutno rozebírat, každý ví, sám se do ní, zatím chválabohu bez těch komplikací, kvapem blížím. Jenže vlády a to nejen ta naše, která spíše tak přihlíží a kopíruje, co kdo ve světě vymyslí či vyvede, přičemž hlavní kritérium je patrně, aby to byl Západ a nikoli východ či sever, to dělají stále stejně dokola. Zavírají a omezují lidi, pro něž je riziko minimální a kteří zároveň ze svých daní celý ten cirkus platí. Či spíše někteří platili, protože brzy nebudou mít z čeho. Pro jistotu, abychom to budoucna pojistili, zničíme krom stávající produktivní generace zcela bezdůvodně i tu nastávající, děti a mladé lidi. To už bude tutovka. To nám nezbude na chleba ale koneckonců ani na to zdravotnictví v budoucnu už úplně určitě. Stávající model šel možná obhájit v samém začátku s vyhlídkou na brzké odeznění. Nyní, ve chvíli, kdy je jasné, že jak vakcíny tak lockdowny nepřinesly buďto nic a nebo jen velmi málo z toho, co slibovaly, jde už jen o čirou hloupost, ba možná až sebevraždu, minimálně tu ekonomickou. Je mi jaksi neveselo, truchlivo při té představě, co bude dál.

Jindřich Kadavý

Zákony epidemiologie jsou snad jasné a jen šílenec bude obhajovat ekonomický prospěch úzké skupiny před lidskými životy. Naprosto nechápu, o čem se tady vede diskuze. Začínám být vážně naštvaný! Opravdu bude nakonec nejsnazší ta povinná vakcinace než tyto nekonečné, neplodné diskuze s každým, kdo má s prominutím do zadku díru a přečetl si dva odstavečky na prokremelském dezinformačním webu!

Michal Babinec

Občas přemýšlím o jedné věci. Co by se asi tak stalo, kdyby v důsledku nějakého tajemného jevu získali obrovskou moc ve státě odborníci jedné profese. Představuji si, co by dělali na místě epidemiologů například takoví správci kanalizací? A nebo třeba zase kynologové? Začali bychom místo nových silnic a železnic stavět luxusní stoky, jimiž by exkrementy proplouvaly s hladkostí nejmodernějších torpéd? Každého půl roku by bylo celonárodní měření čistoty odpadních vod a provinilcům by hrozily likvidační pokuty nebo dokonce vězení? V novinách by uváděli, kdo je odpíračem nové čistoty a komu smrdí žumpa? Byl by do parlamentu zvolen první pes, případně poměrný počet psů? Byl by pes povinný do každé rodiny a utrácení štěňat by bylo novým hrdelním zločinem? Možné to je. Odbornictví je mantrou dneška a lze s ním bez ohledu na reálný život nakonec zaštítit úplně vše včetně zločinů. Můj dědeček tomuhle principu říkal ještě trochu jinak. Nenazýval tyto slovutné a četnými tituly ověnčené persóny beze smyslu pro praktický život odborníky, ale dosti nepěkně fachidioty.