EKONOMIKA

Přirozený úbytek Čechů byl nejvyšší v historii naší země

„Pandemie koronaviru je jednou z hlavních příčin dosažení smutného rekordu. Přirozený úbytek populace byl v loňském roce nejvyšší v historii naší země od jejího vzniku v roce 1918,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.   Na konci roku 2021 měla Česká republika 10 515 669 obyvatel. Počet zemřelých v loňském roce dosáhl na úroveň 139 891 lidí. To bylo o 10 602 lidí více než v roce 2020, kdy propukla pandemie koronaviru. Tuto smutnou statistiku alespoň částečně vylepšuje růst počtu živě narozených dětí, kterých v roce 2021 přišlo na svět o 1 593 více než v předešlém roce.

Štěpán Křeček

Přestože přirozený úbytek obyvatelstva se v loňském roce dostal na nejhorší úroveň od roku 1918, počet obyvatel naší země mírně vzrostl. Došlo k tomu díky 69 201 přistěhovalým lidem. Těch bylo podstatně více něž 19 232 vystěhovalých. Celkový přírůstek obyvatel byl tak v roce 2021 kladný a dosáhl úrovně 21 871 lidí.   

V loňském roce se uskutečnilo 46 778 sňatků, což bylo o 1 363 více než v předešlém roce. Rovněž došlo k mírnému úbytku počtu rozvodů, kterých se konalo 21 107. Podíl dětí narozených mimo manželství se nezměnil a pohyboval se ve výši 48,5 procenta. Je však zajímavé, že plodnost dosáhla na nejvyšší úroveň od roku 1992. Na jednu ženu tak připadá 1,83 dítěte.

Ing. Štěpán Křeček, MBA hlavní ekonom BHS

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se v pohodě

Tady se hlavně potvrzuje stará pravda, že na ohrožení, omezení života lidé spontánně a přirozeně reagují životem novým, tj. plozením dětí. Tenhle princip je odvěký, byť škarohlídi vám pokaždé budou tvrdit opak, případně se budou ptát, jestli je do takové doby vhodné děti přivádět. Evidentně je. Co byly u nás silné ročníky? Pravidelně ty válečné a to platí pro první i druhou světovou válku, potom tzv. husákovy děti a nyní děti korony. U těch husákových se často uvádí jako důvod populační vlny pronatalitní opatření tehdejší vlády jako půjčky, byty apod. Osobně jsem nejen ve své rodině viděl, že lidé, ženy, které často neměly jinou smysluplnou formu seberealizace, přistoupily náhle ochotně na tu tradiční. Dějinné události často totiž otřesou domnělými hodnotami a jistotami a lidé zas na čas objeví ty skutečné. A těmi rodina a vlastní potomstvo rozhodně je.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik . Cítí se naštvaný

Desetitisíce mrtvých jdou na vrub jednak skandálnímu přístupu vlády A. Babiše a potom všech oněch antirouškařů, antivaxerů a šiřitelů bludů i vyslovených dezinformací. Každý lidský život je nenahraditelný a zde jich bylo zmařeno jako za nějaké války. Bohužel jsme nepoučitelní a stejní lidé už dnes místo pasty pro koně obhajují Putinovu agresi na Ukrajině. Je jen dobře, že nová vláda se rozhodla zakročit a proti těmto lidem postupovat se vší rázností. Osobně doufám, že už brzy se budeme moci dočíst o prvních rozsudcích a nejlépe nepodmíněných! Svoboda a liberální demokracie za to stojí!

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se bezradný

Asi je každému jasné, jaké bylo složení úbytku jakkoli nadpočetného a jaké je u přírůstku. Opustili nás povětšinou lidé staří a těžce nemocní, přibyly děti a potom ještě přibylo přistěhovalců. Ti bývají převážně také spíš v rozpuku sil, jinak by se do náročné anabáze nepouštěli. Omladili jsme. Vím, může to znít cynicky, ale nemoci ať už jakékoli právě takto fungují. Z hlediska přírody je to benefit. Z hlediska lidského zbyla pachuť na obou stranách barikády a otazníky, jestli to přece jen nešlo zvládnout lépe, bez takových ztrát ať již lidských a nebo zase ekonomických. Dojem, že tyto kalkulace jdou proti sobě, jsou, zdá se mi, jen zdánlivě logické. Některé věci nemají jednoznačně dobré řešení a musí se prostě jen přetrpět. Jako národ jsme zvolili jistou cestu, neříkám, že ideální, ale svým způsobem naši. Osobně jsem rád, že u nás neproběhlo něco jako třeba v Austrálii. Imponuje mně naopak výrok z rozhovoru s jednou starou Židovkou. Řekla: „Co my, na nás už nezáleží, ale děti, mladí ti musí žít“. Tuším za tím jednak moudrost a a pak hodnoty národa, který ví, že přežít jako celek nemusí být vždy samozřejmost.