Problém s nedostatkem čipů bude trvat několik let, varuje šéf Intelu. Mezi poškozené patří vlastně celý svět

Problém s nedostatkem čipů bude trvat několik let, varuje šéf Intelu. Mezi poškozené patří vlastně celý svět

Celosvětové výpadky v dodávkách čipů, které omezují výrobu i v tuzemských automobilkách, budou trvat léta. Americké televizi CBS to řekl nový šéf Intelu Pat Gelsinger.

Intel nyní renovuje své výrobní závody tak, aby mohly navýšit produkci a vyšly vstříc vysoké poptávce po čipech v automobilovém průmyslu. I tak však bude podle Gelsingera trvat měsíce, než se současný masivní převis poptávky po čipech nad jejich nabídkou byť jen začne pozvolna snižovat. Několik let si pak má vyžádat návrat k relativně rovnovážnému tržnímu prostředí.

Poptávku po čipech mohutně navýšila globální pandemická situace loňského roku. Ta výrazně zesílila zájem o domácí elektroniku, o notebooky či herní konzole. S růstem poptávky po čipech do těchto zařízení ovšem zároveň došlo k poklesu jejich nabídky, totiž výrobních kapacit, a to kvůli uzavření továren z důvodu pandemie. Částečně se výrobci čipů snažili na vzniklou situaci reagovat přesměrováním své výrobní kapacity tak, že méně čipů dodávali pro automobilový sektor, více pak pro segment domácí a kancelářské elektroniky. Právě proto je nyní automobilový sektor obzvláště zasažený.

Situaci komplikuje nejen samotné omezení výroby čipů, ale i omezení v jejich celosvětové přepravě. Například kapacity přístavních překladišť či kontejnerových plavidel jsou stále přetíženy, opět v důsledku pandemie, souvisejících omezení a uzavírek. Svět se zkrátka snaží dohnat zejména loňské první pololetí, kdy došlo k bezpříkladnému ochromení produkce i přepravy. Symbolem této překotné snahy dohnat zameškané je březnové uvíznutí po okraj naloženého kontejnerového plavidla v Suezském průplavu a jeho následné zablokování, které celosvětovou přepravu v již tak vyhrocený okamžik ještě dále zkomplikovalo.

Za normálních, tržních okolností by v důsledku pandemie loni nastala hluboká deflační krize, spojená s mohutným nárůstem měr nezaměstnanosti. K té však nedošlo, neboť vlády a centrální banky se rozhodly pandemickou krizi řešit bezprecedentně expanzivní rozpočtovou a měnovou politikou. Tedy dalším závratným zadlužením doprovázeným umělým sražením úrokových sazeb a zlevněním úvěrů. Svět si tak ve výsledku na dluh kupuje poptávku, resp. na dluh nedopustil její deflační propad. Tato uměle navýšená poptávka se týká pochopitelně také poptávky po čipech.

Zatímco poptávka byla uměle, na dluh navýšena, nabídka mnohdy byla – a ještě stále do jisté míry je – uměle omezována, například kvůli uzavírkám průmyslu. Když například loni na jaře dobrovolně utlumily svoji výrobu všechny klíčové automobilky v ČR, vyvolalo to omezení na straně nabídky. Došlo totiž k prodlevě v dodávce aut.

Za normálních okolností by situaci vyřešil trh. Automobilky by musely část svých zaměstnanců propustit, protože by pro ně přechodně neměly práci, přičemž toto propouštění by se týkalo i subdodavatelů. Propouštění by přispělo k ochromení celkové koupěschopné poptávky v českém hospodářství, včetně poptávky po autech. Lidé, kteří přijdou o práci, si zpravidla nové auto nekupují.

Došlo by tedy jak k redukci nabídky, tak k souvisejícímu poklesu poptávky, takže trh s auty by se tolik nevychýlil z rovnováhy. A tím pádem by se tedy ani nevychýlil z rovnováhy (tolik jako nyní) trh s automobilovými čipy. Toto přitom platí celosvětově, neboť zejména ekonomicky vyspělé země loni i letos poskytují historicky nevídané rozpočtové stimuly a podpůrné programy, jež v ČR mají podobu například programů Antivirus, kompenzačních bonusů pro podnikatele nebo výhodných covidových půjček.

Na dluh koupené udržení koupěschopné poptávky společně s omezovanou produkcí – omezovanou kvůli pandemii – tak ve výsledku teď způsobuje nejen výpadky v dodávkách, ale i inflační tlaky. Ty jsou ve své podstatě důsledkem toho, že loni ani letos nedošlo k přirozenému poklesu celkové poptávky.

Vzniklá situace se řeší dalším dluhem. Americká administrativa prezidenta Joea Bidena v polovině dubna přišla s podpůrným balíčkem výrobcům čipů za 50 miliard dolarů. Má podporu jak demokratů, tak i republikánů. Jeho cílem je nejen se popasovat se současnými výpadky v dodávkách, ale také přispět k zastavení postupného poklesu významu USA coby klíčového světového producenta čipů. V USA se nyní vyrobí pouze dvanáct procent celosvětově vyprodukovaných čipů, zatímco před čtvrtstoletím to bylo 37 procent. Jediným výrobcem skutečně špičkových čipů je v USA už právě pouze Intel.

I kvůli snižujícímu se podílu ve výrobě čipů klesá technologický náskok USA před ústředním rivalem, Čínou. Asijští producenti nyní zajišťují tři čtvrtiny globální výroby čipů.

Nedostatek čipů letos neblaze doléhá například na české automobilky Škoda Auto nebo TPCA, které nutí omezovat výrobu. Poškozeny jsou také další výrobci, včetně automobilek Ford, BMW, Volkswagen, Jaguar Land Rover, Volvo, Mitsubishi a dalších. Společnost Apple patří mezi poškozené taktéž, neboť již upozornila, že nedostatek čipů snižuje její tržby za iPady nebo počítače Mac.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.