EKONOMIKA

Průzkum: Zvýšený nápor na psychiku nyní vnímá 69 procent Čechů

Zvýšený nápor na psychiku nyní vnímá 69 procent zaměstnanců. Na 30 procent z nich doléhají zejména finanční problémy v souvislosti s růstem cen energií, inflací a všeobecným zdražováním. Celkem 24 procent uvedlo, že nejvíce jejich psychiku poznamenala pandemie a na 15 procent odpovídajících nejvíce doléhá válečný konflikt na Ukrajině. Vyplývá to z květnové ankety portálu Profesia.cz mezi 840 respondenty.

Na 15 procent zaměstnanců nehodnotí tyto vlivy jako zásadní a 16 procent z nich nápor na psychiku nepociťuje.

"Již více než dva roky čelíme událostem a problémům, které mají negativní vliv na kvalitu života. Pandemie, růst cen energií a pohonných hmot, válečný konflikt a výrazný růst inflace jsou faktory, které nemůžeme příliš ovlivnit. Ty narušují běžné fungování lidí, kteří pociťují nejistotu, nespokojenost, vztek a obavy," uvedl Michal Novák z Profesie.

Dlouhodobý a stupňující se psychický tlak vede v ČR k významnému nárůstu výskytu duševních poruch. Podle informací Národního ústavu duševního zdraví v souvislosti s pandemií covid-19 vzrostl výskyt duševních onemocnění u dospělé populace ČR na téměř 30 procent.

Duševní nemoci jsou pak po nemocech pohybového aparátu druhou nejčastější zdravotní příčinou ztráty zaměstnání, dodal Martin Steiner z pojišťovny BNP Paribas Cardif.

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Psychologický element nelze přehlížet, jelikož se jedná o důležitý faktor, který kromě motivace, talentu, vzdělání, zkušeností, okolního prostředí, času etc. ovlivňuje produktivitu práce. Někteří lidé jsou ze své přirozenosti odolnější, někteří méně. Ale i ti nejodolnější se musejí čas od času vypořádávat s psychickými tlaky. Krátkodobě se to dá řešit, řekněme, farmaceutiky, ale z dlouhodobého hlediska to může být kontraproduktivní. Jeden z výzkumů ukázal, že lidé, kteří jsou v dobrém psychickém rozpoložení, stoupla výkonnost o dvanáct procent. Takže nelze tuto stránku rozhodně přehlížet.

Karla Bernášková
38 let, učitelka . Cítí se smutný

Moje zaměstnání je velmi psychicky náročné. Musela jsem dokonce několikrát vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Někteří lidé, bohužel, považují psychické poruchy ve srovnání s tělesnými za něco bezvýznamného. Kolik už jsem slyšela „chytrých“ rad, abych se na to vyspala, dala si „panáka“ nebo že mi chybí pořádný „chlap“. Ale kdyby někdo měl, nedej bože, nádor, tak by si podobné rady určitě odpustili. Proto na všechny apeluji, aby měli pro své spoluobčany, kteří psychicky strádají, větší pochopení a nejlépe soucit.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se bezradný

Když už tady byl zmíněn jeden výzkum, tak já jsem zrovna nedávno četl o amerických statistikách, které se týkaly žádostí vězňů o předčasné podmínečné propuštění. Když vězňové předstoupili před posuzovací komisi ráno, tak v sedmdesáti procentech bylo jejich žádosti vyhověno. V případě těch, kteří se ke své smůle ocitli před komisí večer, dosahovala míra podmínečného propuštění pouze deset procent. Tím chci říct, že se nemusí hned jednat o nějaké poruchy nebo nemoci, ale že na psychiku mají velký vliv i celkem obyčejné vnější tlaky, jako je například únava. V poslední době jsou to také nepříznivé zprávy, které se na nás ze všech stran hrnou a vyvolávají stres. A čert vem produktivitu práce, hlavně to ovlivňuje osobní život i mezilidské vztahy.