EKONOMIKA

Putin drtí český průmysl i zahraniční obchod, jeho schodek je nečekaně velký

Zahraniční obchod České republiky se v březnu propadl do nečekaně velkého schodku, 13,8 miliardy korun. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali deficit jen ve výši necelých šesti miliard.

Lukáš Kovanda

Klíčovým důvodem tak hlubokého schodku je deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Růst cen těchto surovin, zapříčiněný zejména Putinovou invazí na Ukrajinu, prohlubuje deficit celého českého zahraničního obchodu, neboť ČR je výrazným čistým dovozcem jak ropy, tak zemního plynu. 

Růst cen surovin, který nastal v souvislosti s válkou na Ukrajině, se však netýká jen ropy a zemního plynu, ale třeba také průmyslových kovů. Proto se prohloubil deficit českého zahraničního obchodu právě i s nimi. Zároveň související růst cen umožňuje Česku navyšovat přebytek zahraničního obchodu elektřinou, neboť ČR patří mezi její největší vývozce nejen v EU, ale dokonce na světě. Příznivý dopad dražší elektřiny však zdaleka nedokázal vykompenzovat nepříznivý dopad dražší ropy, zemního plynu či kovů.

Celkový schodek českého zahraničního obchodu je nečekaně citelný i proto, že meziměsíčně stagnovala výroba aut. Kvůli problémům stran zajištění subdodávek meziročně poklesla o 17 procenta. Na vině je z velké části opět Putinův vpád na Ukrajinu, který ochromil tamní ekonomiku i průmysl. Ukrajina je klíčovým producentem například kabelových svazků. Bez nich nelze kompletovat auta ani v Česku.   
Průmysl jako celek nepodal v březnu nijak zářný výkon, když meziročně vykázal „černou nulu“. Rostl tempem 0,4 procenta. Vzhledem k tomu, že analytici ve střední hodnotě svých odhadů čekali propad dvou až tří procent, jde nakonec ještě o relativně přijatelný výsledek. K němu průmyslové produkci opět pomohla zejména výroba elektřiny.

Problémy se zajištěním subdodávek by se měly sice ve druhé polovině letoška zlepšovat, nicméně i tak letos průmyslová výroba klesne, a to o zhruba dvě procenta oproti loňsku. V záporu skončí také saldo českého zahraničního obchodu, za celý rok by mělo saldo činit zhruba minus 40 miliard korun. 

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se bezradný

Celý problém je přeci jen komplikovanější. I když v případě některých surovin platí, že na růst jejich ceny má primární impakt probíhající válka, tak například cena ropy stoupala už dávno před tím, a to zejména díky krokům zemí OPEC+, které záměrně nezvyšovaly nabídku tak, aby odpovídala poptávce. Dnes je cena ropy dána z větší míry nejistotou a napětím na trhu. Přispěla k tomu i snaha předzásobit se ropnými produkty. Západní země se spíše z reputačních nežli obchodních důvodů vyhýbají nákupu ruské ropy, takže k růstu její ceny samy přispívají. Paradoxně z toho opět těží Ruská federace. Zda je takový postoj západních zemí prozřetelný, nepatří do mých kompetencí.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se smutný

Zase se ukazuje, jak je pro nás automobilový průmysl důležitý. Považuju za nešťastné, že je naše ekonomika na něm do tak velké míry závislá. Podle některých odhadů automobilový průmysl tvoří víc než třetinu českého hospodářství. Jenom firmy ze Sdružení automobilového průmyslu se podílejí zhruba pětinou na celkovém exportu České republiky. Má to ale svou stinnou stránku, což se projevilo už v předešlých dvou letech, kdy právě stagnace automobilového průmyslu táhla naší ekonomiku dolů. Stali jsem se tak trochu rukojmími uměle vytvořeného podnikatelského prostředí, které vzniklo protěžováním automobilek ze strany státu.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se znechucený

Je něco, za co Putin dneska nemůže? Ptám se, že bych na něj sved i svoje hemeroidy a tlustou starou. Pak bych měl možná lepší pocit. Jenomže by to asi nic nezměnilo. Mě tyhle věčný nářky moc nezajímaj, spíš mě zajímá, co s tim chtěj naši mocipáni dělat. Zdá se mi, že naše politika poslední dobou spočívá v tom, že si sami naběháváme na vidle. Takový sepuku ve jménu demokracie a svobody. Víte co, když jim tak jde o demokracii, proč neudělaj referendum, aby se se lidí zeptali, jestli se chtěj sebeobětovat za jejich vznešený ideály.