EKONOMIKA

Ropa citelně zdražuje, benzín za 40 korun již tuto zimu nelze vyloučit

Pohonné hmoty v Česku prudce zdražují a budou i nadále. Rusko či Saúdská Arábie se totiž „pakují“ v době vysokých cen plynu, než na trh dorazí iránská a americká ropa.

Lukáš Kovanda

Za poslední týden benzín zdražil o takřka 60 haléřů na litr a stojí 34,60 koruny za litr. Cena nafty vzrostla dokonce o více než 80 haléřů na litr a stojí 32,91 korun za litr. V příštím týdnu zdraží pohonné hmoty v rozsahu desítek haléřů na litr, neboť prodejci do ceny budou započítávat už také zhruba pětidolarový nárůst cen ropy Brent z posledních dvou týdnů. Už teď je benzín nejdražší za celou dobu od prosince 2014, nafta pak za celou dobu od prosince 2018.

Nafta letos celkově zdražuje pomaleji než benzín, a to kvůli snížení spotřební daně z ní, k němuž došlo začátkem roku. V posledních týdnech však nafta zdražuje pro změnu výrazněji než benzín. To proto, že s nástupem zimní sezóny například stoupá poptávka po topné naftě, využívané v průmyslu. Růst cen topné nafty podporuje probíhající energetická krize, jež zasáhla zejména Evropu a částečně Asii. S růstem cen plynu stoupá poptávka po náhražkách, včetně ropných produktů typu třeba právě topné nafty.

Cena ropy Brent tento týden poprvé od října 2018 dosáhla cenové úrovně 83 dolarů za barel, plyne z údajů Bloombergu.  Důvodem výrazného růstu bylo bezprostředně pondělní rozhodnutí kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem nijak nezrychlovat již domluvené tempo měsíčního navyšování těžby.

Představitelé ropných států na uvedeném jednání potvrdili, že i v listopadu navýší těžbu o 400 tisíc barelů denně. Trh spekuloval, že by se OPEC mohl se spojenci dohodnout na výraznějším navyšování těžby, zejména s ohledem na probíhající energetickou krizi, jež je zvláště palčivá v Evropě a části Asie.  

OPEC a jeho spojenci využívají situaci, kdy energie celosvětově prudce zdražují, a vyhlížejí strmý růst svých ropných příjmů. Tyto příjmy zemím jako Saúdská Arábie nebo Rusko umožní snáze zalátat díry ve státním rozpočtu, které tam vznikly v důsledku pandemie a souvisejícího dramatického propadu ropných příjmů. Zároveň využívají „okna příležitosti“, kdy se ještě na trhu neobjevila ropa z Íránu nebo USA.  

Íránská ropa stále podléhá sankcím USA, a i když Bidenova administrativa signalizuje možné určité oteplení vztahů s Teheránem, fakticky k uvolnění striktní politiky Washingtonu vůči Íránu, s níž začala už Trumpova administrativa, zatím nedochází. Nedochází tedy ani k tomu, že by íránská ropa proudila na světový trh. Omezená nabídka strategické suroviny tlačí její cenu na víceletá maxima.  

Břidliční těžaři v USA se nemohou vrátit na trh „ze dne na den“. Svoji produkci omezili v době pandemie, kdy se jim kvůli extrémně nízkým cenám ropy nevyplácela. OPEC a spojenci tak tedy nyní nijak nespěchají s navyšováním těžby, přestože drahá ropa v příštích měsících v zemích jejích čistých dovozců, včetně ČR, přispěje citelně k dalšímu zesílení inflačních tlaků.

Vzhledem k politice kartelu OPEC a jeho spojenců a k vývoji cen ropy či plynu na světovém trhu nelze vyloučit vzestup cen benzínu v ČR letos v zimě až ke 40 korunám za litr. V jistě fázi ale zřejmě Spojené státy zintenzivní svůj tlak na Rijád, aby ten těžbu navýšil a růst cen ropy přibrzdil. Otázka je, zda se Saúdská Arábie bude ochotna tomuto tlaku podvolit a zda ji případně budou následovat další tradiční těžaři v čele s Ruskem.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.