EKONOMIKA

Ruská zima a emisní povolenky EU. Kdo z koho?

Emisní povolenky EU dnes pokořily další rekord, 85 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména ve Skandinávii.

Lukáš Kovanda

K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2. Spojené státy budou žádat Německo, aby se zavázalo, že zastaví projekt kontroverzního plynovodu, jestliže Rusko napadne Ukrajinu. Zprávu dnes přináší agentura Bloomberg, která cituje nejmenovaného představitele americké administrativy. Americký prezident Joe Biden právě prostřednictvím online spojení hovoří se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.  

Nord Stream 2 je plynovod, jenž má vést surovinu z Ruska přímo do Německa a jehož stavba byla dokončena letos v září, přičemž nyní čeká na certifikaci ze strany německých úřadů. Konečné slovo ale může mít Brusel. Pokud by stavba získala certifikaci, začne ní tedy proudit plyn z Ruska přímo do Německa, což je dlouhodobě „trnem v oku“ Spojeným státům, ale také zemím jako Ukrajina nebo Polsko. Zejména Ukrajina by v důsledku zprovoznění plynovodu ztratila podstatnou část své vyjednávací síly ve vztahu k Rusku, kromě jiného v otázce stanovování poplatků za tranzit plynu přes své území stávajícími plynovody.  

Tlak Washingtonu na Berlín je součásti širšího ekonomického působení, jež má Rusko přimět k tomu, aby invazi na Ukrajinu nepodniklo. Moskva na hranicích s Ukrajinou soustředí své vojsko a panuje obava, že by jej začátkem příštího roku mohla využít k vpádu. Putin cokoli takového odmítá. Washington kromě tlaku na Německo ve věci Nord Streamu 2 také zvažuje uvalení dodatečných sankcí, a to na ruské banky a ruský surovinový vývoz.    

Zmíněné tuhy mrazy, které udeřily na severu Evropy, vedly dnes v ranní špičce třeba k tomu, že ve Finsku se na okamžitém trhu elektřina prodávala za více než 1000 eur za megawatthodinu. To je více než desetinásobek běžné ceny. Švédsko zase včera muselo nahodit ropnou elektrárnu, která představuje „elektrárnu poslední záchrany“. Její elektřina by měla pomoci Polsku, jemuž hrozí závažné výpadky dodávek elektřiny.  

Velkoobchodní cena plynu dnes v EU roste o více než pět procent až na takřka 97 eur za megawatthodinu. Trhy se obávají, že v případě tuhé zimy a dalšího stupňování konfliktu na ukrajinsko-ruské hranici nebude mít EU v nadcházející době dostatek plynu. To by dále prodražilo výrobu elektřiny, jelikož její podstatná část se prostřednictvím plynu vyrábí. Také by to vedlo k dalšímu růstu cen emisních povolenek, neboť blízkou náhražkou plynu je uhlí, k jehož spalování jsou povolenky potřeba ve větším objemu než při výrobě elektřiny z plynu.  

Obtížné dostupné a zdražující zdroje pro výrobu elektřiny mohou letos v zimě způsobit na četných místech EU rozsáhlé blackouty. V Česku mohou způsobit krachy dalších alternativních dodavatelů energií, ale už menších než Bohemia Energy. Tyto krachy by přispěly k dalšímu růst cen elektřiny a plynu pro mnohé české domácnosti.   

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Jindřich Kadavý

Musíme to vnímat prizmatem priorit. Cílem emisních povolenek je zastavení globálního oteplování a zlepšení ekologické situace. Jde tedy o to, aby se nám všem lépe žilo. Chvilkové dopady se nám sice nemusejí příliš líbit, ale je třeba to přijmout jako jakousi oběť v zájmu společného dobra celého lidstva. To stejné platí o zastavení výstavby plynovodu Nord Stream 2. Pořád nechápu, jak může Německo takovým způsobem podporovat Putinův krvavý režim. V této věci jsem zcela na straně Spojených států. Ale postoj Německa se pravděpodobně po posledních volbách díky Zeleným změní.

Milan Šáda

To je hezký, že nám povolujou vyrábět energii. Čekám ještě zavedení povolenek na prdění, to prej taky otepluje planetu. Budeme se poct uprdnout jenom třikrát denně, a když si budeme chtít ulevit trochu víc, tak si připlatíme. Američani ať si hleděj svýho a necpou se k nám do Evropy. Maj v tom svůj byznys a halej to do demokratických keců.

Michal Babinec

Celý systém emisních povolenek je z principu vadný. Ve své podstatě se jedná o jakýsi druh nepřímé daně, kterou nakonec zaplatí spotřebitel. Ten, kdo tyto povolenky kupuje, nebo přesněji je nucen je kupovat, promítne náklady spojené s jejich nákupem do koncové ceny výrobku a služby. Je jasné, že celý systém zvýhodňuje především bohaté nadnárodní korporace, které si mohou maximální objem povolenek koupit a zároveň rozložit celkové náklady výroby. Nemluvě o tom, že existují státy, kde nejsou tak přísná pseudoekologická omezení. Snižuje se tím jenom naše konkurenceschopnost. V případě Nord Stream 2 jde podle mě o souběh mocenských a ekonomických zájmů. Američané tlačí na Rusy a zároveň chtějí do Evropy prodávat svůj zkapalněný plyn. Řídil bych se zde cenou a ne nějakými ideologickými ohledy.