EKONOMIKA

Ruské banky vykázaly za loňský rok rekordní zisk. Jaké budou dopady eskalace napětí na Ukrajině?

Ruské banky vykázaly v loňském roce rekordní zisk 2,4 bilionu rublů (677,7 miliardy Kč). To bylo o 50 procent více než v roce 2020. Oživení ekonomiky podpořilo růst úvěrů a zvýšilo zájem o nemovitosti. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila ruská centrální banka.

Ruská ekonomika podle předběžných údajů v loňském roce díky vysokým cenám ropy stoupla o 4,5 procenta. V předchozím roce kvůli nízkým cenám komodit a pandemii nemoci covid-19 naopak klesla o 2,7 procenta.

Podnikové půjčky loni stouply o 11,7 procenta. Bankovní úvěry pro drobné klienty vzrostly o 23 procent a hypoteční úvěry o více než 30 procent.

Poptávka po nemovitostech v Rusku roste od roku 2020, kdy se centrální banka v době pandemie snažila podpořit stavební sektor a banky na něj napojené prostřednictvím hypoték garantovaných státem. Stát začal loni v červenci tyto půjčky postupně omezovat.

V letošním roce centrální banka očekává zisk bankovního sektoru přes dva biliony rublů, avšak bude menší než loni. Důvodem je přísná měnová politika, která brzdí poskytování úvěrů. Centrální banka loni sedmkrát zvýšila hlavní úrokovou sazbu na 8,5 procenta.

Tento měsíc také prudce vzrostly výnosy ruských státních dluhopisů v rublech kvůli eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem v souvislosti s Ukrajinou. Centrální banka však vidí v růstu výnosů jen omezené riziko pro bankovní sektor, napsala agentura Reuters.

ČTK | byznysvcesku.cz

Bankovnictví Rusko
Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

Malá diverzifikace ruské ekonomiky se při růstu cen nerostných surovin projevuje jako chvilková výhoda, nicméně z dlouhodobého pohledu je slabinou, protože to vede k její signifikantní nestabilitě. Ve chvíli rozpadu Sovětského svazu dosahovalo Rusko 4,8 procent světového hrubého produktu počítaného podle parity kupní síly. Následně začal nutný pokles a Ruská federace se dodnes na tuto úroveň nedostala. Ačkoliv si země v některých ohledech poradila až překvapivě dobře s pandemií covid-19, tak se nevyhnula problémům, které postihly jiné státy. Mám na mysli primárně vysokou inflaci, která se minulý týden vyšplhala na 8,62 procent. A stejně jako u nás, bych poptávku po nemovitostech připisoval primárně tomuto faktoru.

Michal Babinec
46 let, byznysmen

To, že bankám rostou zisky, nemusí ještě o stavu hospodářství vypovídat vůbec nic podstatného. Souhlasím s tím, že Rusko je nezdravě závislé na vývozu nerostných surovin. Díky jejich růstu stoupá i ekonomika, v případě poklesu hrozí výrazné propady, ne-li přímo krize. Trochu Rusko podezřívám, že současné napětí kolem Ukrajiny protahuje cíleně co nejdéle a udržuje svět v nejistotě. Proč? Když pominu politický nátlak, tak se stačí podívat na současné ceny ropy a zemního plynu. Tady máte odpověď. Rusko dost chytře zabíjí dvě mouchy jednou ranou. A možná bude těch much ještě víc. Stačí se podívat, jak sankce paradoxně vedly k tomu, že se Rusko stalo méně závislým na pohybu vnějšího kapitálu, a proto mu také méně uškodily otřesy spojené s tzv. pandemií. Jsou to prostě mistři, jak z lejna uplést bič.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

Jasně, ruským bankám rostou zisky, ale lidi jedí tkaničky od bot. Obyčejný utiskovaný člověk v Rusku živoří v panelákové zemljance a oligarchové pod ochranou Kremlu si kupují další haciendy a staví paláce. Je to naprosto pokřivený svět, který si ani nedokážeme příliš představit. Proto bychom měli číst pana Putnu, Mitrofanova nebo Peheho, aby se nám otevřely oči. Rusové sice rádi napínají svaly a na některé ignoranty to dělá dojem, ale moc si ve skutečnosti vyskakovat nemůžou. Jsou totiž dost závislí na civilizované Evropské unii, která je jejich největším obchodním partnerem, obchod se zbožím tvoří zhruba 40 procent, a nejvýznamnějším investorem s přímými investicemi ve výši 75 procent. Kde by bez nás byli?

Bankovnictví Rusko