EKONOMIKA

Rusnok: Bez růstu sazeb by inflace byla 20 až 25 procent a kurz 30 Kč za euro

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to včera řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako "skoro emeritní guvernér". Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.

Podle Rusnoka nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. Na podporu svého vyjádření zmínil Estonsko, které je podle něj relativně stabilizovanou zemí eurozóny, má nulovou úrokovou sazbu, nemusí řešit vliv kurzu a inflaci má 19 procent.

Česko je podle něj nyní na hraně situace, kdy domácnosti, podniky a instituce budou kalkulovat s nějakou inflační přirážkou. "S takovou inflací se pak bojuje velice těžko," řekl. Uvedl, že podniky v poslední době, všude kde to jde, bez pardonu promítají zvýšené náklady do svých výstupů, protože již nevěří tomu, že se inflace rychle vrátí do koridoru cenové stability. Vytvářejí si tím podle guvernéra jištění dopředu, aby se jejich finanční situace dramaticky nezhoršila.

Rusnok připomněl, že vliv úrokových sazeb na inflaci se projeví nejdříve po roce. První zvýšení sazeb se odehrálo loni v červnu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. "Za čtvrt, půl roku, pokud nepřiletí nějaké další černé labutě, uvidíme snižování inflace z toho, bohužel, vysokého vrcholu," řekl guvernér.

Na příštím zasedání bankovní rady k úrokovým sazbám se podle něj nebude řešit snižování sazeb. "Debata bude podle mě o tom, o kolik je zvýšit," řekl. Nechtěl spekulovat, jak by sazby mohly růst. Na dotaz z publika odmítl, že by ČNB bez patřičných prognóz "nabírala" zvyšování sazeb dopředu.

Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Dana Hájková uvedla, že kdyby sazba zůstala na 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí. Nyní základní úroková sazba činí 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1999.

"Inflace by byla vysoká, kurz by byl slabší a ještě by přiživil vyšší inflaci. A výrazně by přiživila inflaci nedůvěra veřejnosti v centrální banku a v její schopnost vrátit inflaci na inflační cíl," řekla Hájková. Spočítat vývoj inflace bez zvyšování sazeb by podle ní teoreticky šlo, ale bylo by to velmi složité.

Rusnok ve funkci guvernéra skončí ke konci června. Nahradí jej dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.

ČTK | byznysvcesku.cz

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se bezradný

Česká národní banka chce zvyšováním úrokových sazeb přibrzdit ekonomiku. Jde o to, aby lidé i firmy méně utráceli. S nižší poptávkou se pak očekává i pokles cen. Ostatně růst ceny peněz je už patrný delší dobu na hypotečním trhu. Teoreticky by protiinflačně měla působit i silnější koruna, ale v praxi se to při současném vysokém růstu cen příliš neprojevuje. Můžeme tedy říci, že celková síla transmise kurzu koruny do inflace není významná. Odhaduje se, že v České republice činí něco mezi deseti až patnácti procenty. To znamená, že pokud by kurz posílil například o deset procent, došlo by ke snížení meziroční inflace o jeden až jeden a půl procentního bodu v horizontu cca půl roku. Většina odborníků jako já očekává, že nový guvernér nebude v dosavadním radikálním trendu pokračovat a přístup centrální banky poněkud zmírní.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se zklamaný

Trochu mě zaráží, že pan guvernér Rusnok na jednu stranu prohlašuje, že nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. A na stranu druhou klidně rozvíjí úvahy, že by inflace u nás nyní dosahovala 20 až 25 procent, kdyby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby. Chápu, že musí hájit svoji instituci a její kroky, ale nepůsobí to moc věrohodně. Prostě v obou případech se jedná o čisté spekulace, kterým se každý může oddávat dle libosti. Předpokládám, že odpůrci Rusnoka budou zase tvrdit opak, tedy že nemá smysl hádat, jaká by byla inflace, kdyby banka nezvýšila úrokové sazby.

Karin Léblová
40 let, na volné noze . Cítí se smutný

Přijde mi to nespravedlivé, že ti, kteří chtějí hypotéku nebo půjčku, musejí zachraňovat inflaci. Moje kamarádka se delší dobu s manželem chystá na stavbu vlastního domečku, ale ty podmínky se tak rychle mění, že je z toho už zoufalá. Nejenom stát, ale i lidi přece musejí počítat dopředu s nějakým rozpočtem a většinou to bývá dost napjaté. Pro změnu moje sestra, která si už hypotéku sjednala, si naštěstí stihla zajistit novou fixaci. Poradil jí to shodou okolností můj muž, který se v těchto věcech vyzná. Teď je mu vděčná, protože by se jí jinak hypotéka neskutečně prodražila. Ale jsou třeba lidé, kteří o tom nevědí, a pak bývají smutní.