EKONOMIKA

Slavní hudebníci prodávají kvůli daním a koronaviru svá celoživotní díla

„Hudební společnosti začaly ve velkém nakupovat celoživotní díla známých umělců. Může za tím být plán americké vlády na zvýšení daní. Tomu se včasnými prodeji svých děl zřejmě chtěli vyhnout Bruce Springsteen, Bob Dylan, David Crosby, Neil Young, Paul Simon či Stevie Nicks. Svá díla prodávaly i kapely The Killers a Imagine Dragons,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček

Druhá největší hudební společnost na světě Sony Music koupila práva na umělecká díla Bruce Springsteena. Součástí kontraktu je zhruba 300 písní, 20 studiových alb a další materiály včetně super hitů jako Born to Run, Born in the USA či No Surrender.

Cena za prodej celoživotního díla Bruce Springsteena dosáhla na částku kolem 500 milionů dolarů. Tím Bruce Springsteen porazil velikána hudebního průmyslu Boba Dylana. Ten zhruba před rokem prodal své celoživotní dílo největší hudební společnosti na světě Universal Music, která mu za to zaplatila zhruba 400 milionů dolarů.

V posledních měsících jsme svědky toho, že se mnoho významných umělců rozhodlo pro prodeje svých děl. Díky tomu získají vysoké jednorázové platby místo vybírání pravidelných honorářů. Někteří umělci tak zřejmě chtějí řešit výpadky příjmů, se kterými se potýkají kvůli pandemii koronaviru.

Ing. Štěpán Křeček, MBA hlavní ekonom BHS

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

Jednání zmíněných umělců je zcela racionální. Bidenův daňový plán nazývaný Build Back Better předpokládá federální navýšení daně z příjmů v případě ročních příjmů nad dvacet pět milionů dolarů až na čtyřicet procent. Předpokládám, že roční příjmy řady amerických populárních umělců překračují tuto částku. Podle některých odhadů například roční příjem takového Springsteena jenom na tantiémách dosahoval dvacet milionů. Prodej takzvaného „souboru tantiém“, nebo jak se ve Spojených státech říká „katalogu“, tedy postoupení výkonu autorských majetkových práv, je podle amerického finančního úřadu (IRS) kvalifikován jako dlouhodobé kapitálové zisky a jako takový zdaněn federální daní ve výši dvaceti procent. Otázka je tedy následující: Vyplatí se mi odvést jednorázově dvacet procent z vysoké částky, nebo každým rokem platit čtyřicet procent z milionových příjmů?

Karin Léblová
40 let, na volné noze

Takové zprávy mě vždycky rozesmutní. Dnešní doba se sice dotýká každého z nás, ale když strádají ti, kteří rozdávají radost druhým, je to ještě bolestnější. Vzpomínám si, že moji rodiče moc rádi poslouchali Paula Simona a Garfunkela a já jsem na nich tak trochu vyrůstala. Jestli prodávají své celoživotní dílo kvůli daním, tak třeba americká vláda ještě změní názor. Říkám si, jestli pro stát není lepší, když lidé platí pravidelně nižší daně, než zavádět vysoké daně a nutit je k tomu, aby snižovali své příjmy. Potom se přeci, když se to sečte, vybere nakonec méně, ne?

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

Podívejte se, jak sem rozesmutněnej. Úplně dojetím brečím. Prej strádaj! Špráchsten dostane pět set milionů dolarů a bude vysmátej. Nevim, kolik jim ty tintiémy nesly, ale půl miliardy dobrejch a jistejch. Ženský, drogy a ty jejich skopičiny něco stojej, tak jsou teďkon v úzkejch. Jediná dobrá hudba sou stejně jenom AC/DC a Karel Gott, všechno ostatní je úplně zbytečný.