EKONOMIKA

Slovníček Byznys v Česku: Centrální banka

Centrální banka je označována za věřitele poslední instance, což znamená, že je zodpovědná za poskytování finančních prostředků národní ekonomice v případě, že komerční banky nemohou pokrýt nedostatek nabídky peněz. Jinými slovy, centrální banka brání tomu, aby bankovní systém země zkolaboval.

Jejich hlavním cílem však je zajistit měnám svých zemí cenovou stabilitu prostřednictvím kontroly inflace. Centrální banka také působí jako regulační orgán měnové politiky dané země a je jediným poskytovatelem a „tiskárnou“ bankovek a mincí v oběhu. Čas ukázal, že centrální banka může v těchto funkcích nejlépe fungovat, pokud zůstane nezávislá na vládní fiskální politice, a nebude tedy ovlivňována politickými zájmy žádného režimu. Měla být také zcela zbavena jakýchkoli komerčních bankovních zájmů.

Lze říci, že plní dvě hlavní funkce: 

  • Makroekonomickou, když reguluje inflaci a udržuje tak cenovou stabilitu
  • Mikroekonomickou, když funguje jako věřitel poslední instance

Makroekonomická funkce

Centrální banka odpovídá za cenovou stabilitu a reguluje úroveň inflace tím, že prostřednictvím měnové politiky řídí nabídku peněz. Aby zvýšila nabídku peněz v oběhu snižuje úrokové sazby – a tím náklady na půjčky. V případě rostoucí inflace naopak zvyšuje úrokové sazby – zvyšuje náklady na půjčky a do oběhu se uvolňuje menší množství peněz. 

Centrální banky na západ od našich hranic regulují cenovou hladinu rovněž operacemi na volném trhu, kterými buď dodávají na trh likviditu, nebo absorbují dodatečné finanční prostředky, čímž se přímo ovlivňuje úroveň inflace. Operace na volném trhu jsou podle mnoha ekonomů klíčovým prostředkem, kterým centrální banka kontroluje inflaci, nabídku peněz a ceny, v konzervativní Česku se však k tomu kroku doposud nikdy nepřistoupilo. 

Mikroekonomická funkce

Zřízení centrálních bank jako věřitelů poslední instance prosadilo potřebu jejich osvobození od komerčního bankovnictví. Komerční banka nabízí klientům finanční prostředky podle zásady "kdo dřív přijde, ten dřív mele".

Pokud komerční banka nemá dostatek likvidity k uspokojení požadavků svých klientů (komerční banky obvykle nedrží rezervy odpovídající potřebám celého trhu), může se komerční banka obrátit na centrální banku, aby jí půjčila další prostředky. Tím se objektivně zajišťuje stabilita bankovního systému.

Centrální banky obvykle požadují, aby všechny komerční banky udržovaly poměr povinných minimálních rezerv (PMR) a vkladů, přičemž ČNB má stanovený poměr 1:50. Vynucování politiky rezerv komerčních bank funguje jako další prostředek kontroly nabídky peněz na trhu – řada centrálních bank (britská, americká) však ani PMR nevyžaduje.  

Závěr

Centrální banky jsou zodpovědné za dohled nad měnovým systémem země (nebo skupiny zemí – ECB) a mají celou řadu dalších povinností, od dohledu nad měnovou politikou až po realizaci konkrétních cílů, jako je stabilita měny, nízká inflace a plná zaměstnanost. Úloha centrální banky v posledním století nabyla na významu. Aby zajistila stabilitu měny dané země, měla by být regulátorem a autoritou v bankovním a měnovém systému.

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem. Působí rovněž jako manažer ve společnosti Invest & Property Consulting, a.s.