EKONOMIKA

Státu nic nebrání využít zisk ČEZ k pomoci lidem s cenami energií

Státu nic nebrání zisk, který do státního rozpočtu získá od energetické společnosti ČEZ, využít k pomoci lidem s vysokými cenami energií. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK.

Řešení je podle nich celá řada, ale rozdělení státního zisku z ČEZ jediným rozumným. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o 29 procent na 76 miliard a provozní zisk před odpisy (EBITDA) o 119 procent na 43,7 miliardy. Důvodem růstu je podle ČEZ mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. V cenách vynakládaných za bydlení meziročně zdražila elektřina o 30,1 procenta, zemní plyn o 44,2 procenta, tuhá paliva o 24,1 procenta a teplo a teplá voda o 17,5 procenta.

"Přestože je ČEZ polostátní firmou, tak hospodaří na liberalizovaném energetickém trhu. V případě nízkých cen elektřiny na sebe bere riziko špatných hospodářských výsledků a obráceně. Ceny energií mají také regulační efekt. V případě nedostatku energií na trhu snižují poptávku," řekl dnes ČTK analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Pokud by zákazníci nakupovali stejné množství elektřiny jako v letech před koronavirovou krizí, mohlo by podle něj docházet k výpadkům dodávek. "Řešením by tak nebylo ani zestátnění soukromého podílu akcionářů společnosti. Státu nic nebrání využít vysokého zisku z ČEZ a pomoci potřebným, aby nespadli do pasti energetické chudoby," uvedl Tyleček.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala je řešení několik. "Jediným rozumným ale je nechat podnik, ať podniká a maximalizuje zisky. Ty v udržitelné podobě odevzdávat státu a ten občanům," uvedl Dohnal.

Mezi další, ale podle Dohnala špatné varianty, patří například možnost nastavit ceny tak, aby zisk byl nízký a jen umožňoval údržbu či odměnu zařízení. Dnes oznámené dobré výsledky ČEZ v kontextu energetické krize jsou podle něj definicí polostátního podnikání, kdy spotřebitelé jsou současně voliči. Příliš vysoké zisky občané tak podle něj podniku a potažmo státu závidí.

"Nápad, aby ČEZ elektřinu neprodával přes burzu v Lipsku, může mít jen ignorant nebo národní socialista. Hlavním benefitem pro ČEZ, a tak pro stát a i pro občany je to, že takto lze prodávat po Evropě časté přebytky. Ty bychom bez burzy nebyli schopni prodat a takto vyrobená elektřina by skončila nejspíše bez užitku," uvedl Dohnal. Zisky ČEZ by následně klesly a cena elektřiny celkově by vzrostla, uvedl Dohnal. Dalším důvodem, proč by měl ČEZ vykazovat zisky, je plánovaná stavba jednoho či více nových jaderných bloků, dodal.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr . Cítí se znechucený

Zcela evidentně stát využívá energetický monopol podobně jako kdysi ten tabákový i všechny jiné. Jde v podstatě jen o jiný druh zdanění. Stát zde přichází k penězům, se kterými může volně nakládat a ještě se tyto prostředky neocitají na přeci jen dobře viditelné a nikterak populární hromádce “sebráno občanům“ na daních. Tady se totiž jakoby přímo nebere, ale platí za zakoupené zboží. Každý uzná, že to zní lépe. Co na tom, že díky až příliš šikovnému obchodování má hlavní podílník státu, jeho občan od “svého“ podniku možná jedny z vůbec nejdražších energií na světě? Vždyť přece erár má tolik potřebných výdajů, zejména sám na sebe!

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se smutný

V zásadě existují dvě možnosti ospravedlňující takovýto stav věcí. Dotyčné podnikání je natolik rizikové, ale výsledný produkt veřejně zcela nepostradatelný, že stát přebírá segment do své režie pro společné dobro občanů, což zjevně není tento případ. Periodicky toto nastává například při provozování veřejné dopravy. Tou druhou možností je situace, kdy stát podniká v nějakém mimořádně výnosném oboru, kam navíc díky své moci ani nepřipouští konkurenci, protože pro své potřeby využívá značné zisky jinde nedosažitelné. Typicky jde o využití nerostných surovin apod. Obojí je v zásadě možné. Podmínkou ovšem je, že je stát dobře spravován a státní úředník i politik náležitě veřejností hlídán. Tím posledním si nejsem zdaleka jist.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se naštvaný

Proč máme tak drahou elektriku? Proč ji maj všude kolem daleko levnější? No proč? My na to máme, my to rádi zacvakáme. Ukrajinský armádě zbraně i munici, jejich lidem naše doktory, politikům jejich pašalíky, atd. A kdo to zaplatí? Řadovej občan! Těch je totiž nejvíc, víme?! Sou už tak ty daně jak ve Švédsku a služby za ně jak někde v Africe? Lidi by řvali, tak to schováme do elektriky, do televizních poplatků, eko poplatků a jinejch šméček. Každej si přece večer chce pustit bednu, aby mu tam řekli, kdo je hodnej, kdo zlej a čeho se má bát. A to bez tý státní elektriky a státní televize přece nejde, ne? To je jasný! My si jednou i ten svůj hrob rádi vykopem.