EKONOMIKA

Střídaní času je zabijácké. Kvůli němu v ČR každoročně umírají desítky lidí

O tomto víkendu se opět odehraje změna času, jež už vůbec neměla být.

Lukáš Kovanda

Evropští poslanci už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce letošním. Jenže kvůli pandemii koronaviru se rušení střídání času odkládá. V noci ze soboty na neděli přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dozadu, takže víkend bude o 60 minut delší. Umělé prodlužování víkendu (a jeho umělé zkracování na jaře) zatím nekončí.

Ale mělo by. Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.

Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“. Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.

Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí než třeba klíšťová encefalitida.

Opravdu úspora „50 haléřů při příjmu 60 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.

Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.

Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin? Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Karin Léblová

Někdy mám pocit, že tohle je tak hlavní (oprávněný) důvod existence EU. Sladit míry, váhy, telefonní poplatky, čas a pravidla provozu na silnicích . To by dávalo logiku. Dobře, Britové si něco ponechali částečně po svém a už jsou také venku. Nechcete u toho zůstat? Všem by bylo lépe a skoro nic by to nestálo. A čas může být pro mě za mě, jaký chce. Já třeba ráda dlouho spím.

Josef Kalina

Řekněme si na rovinu, dvojí čas je jeden z velice konkrétních projevů myšlení, že blaho celku má být vždy nadřazeno jednotlivci. Když na to přijde, uděláme vám ze dne noc a z noci den. Někdo tomu dokonce říká fašismus. Nebyl bych hned tak ostrý, ale něco na tom je. Vzniklo to u nás za války, které se tenkrát říkalo Velká, protože větší si lidé ještě tehdy  představit neuměli a mělo to pomoci ve zlých časech válečnému úsilí. Zlí jazykové tvrdili, že (ne)dobrotivý stařičký mocnář tak prostě všem uzpůsobil den podle svojí spánkové poruchy, aby nemusel ráno dlouho čekat na své sluhy a podřízené. Pak přišla po krátkém intermezzu renesance opět v časech nikoli lehkých, kdy se opět bojovalo. Tu to bylo za Novou Evropu, tu o zrno či pětiletku. Soudím, že by bylo přihlášením se k všelidskému pokoji a míru přiznání, že takovéto úpravy nám již netřeba.

Nikola Spurná

Moje babka říkala, že chodit spát se má se slepicema a vstávat taky podle nich. Tak nešlo by to zařídit podle slepic? Možná by to bylo moudřejší než platit všechny tyhle hokus pokusy za milióny a tisíc vědátorů k tomu.

Jindřich Kadavý

Zde je vůčihledné, kolik dobra plyne ze sjednocené Evropy. Zdánlivě okrajová věc, se kterou se celý socialismus nikdo nezabýval, koho by také zajímalo pár desítek mrtvých, když to byla pomalu ztrátovost jednoho většího cvičení Varšavské smlouvy, stačí dnes v demokratickém světě k tomu, aby byla přijata opatření zlepšující život všem. Děkuji naším europoslancům a jmenovitě Tomáši Zdechovskému, že se o věc zasadil na půdě Evropského parlamentu a těším se na brzkou změnu A očkujte se! Čím dříve Covid pomine, tím dříve změna nastane!

Milan Šáda

Nám na dráze, který po letech služby nerozlišujeme pomalu už den a noc, je to ukradený. Ale jestli to Bruselu pomůže ukázat, jak dbá o naše blaho, tak volám sláva a tři dny se raduju! Jen by to chtělo nějaký volno a příspěvek na pivo, to by byla ta radost hned upřímnější.