EKONOMIKA

Svaz pivovarů podal návrh na zapsaní české pivní kultury na seznam UNESCO

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) usiluje o zapsání české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zatím podal návrh na zápis na krajské úrovni, následovat bude muset národní úroveň. Docílit zápisu až na celosvětové úrovni by mohlo trvat minimálně čtyři roky, české pivo by se na seznam tak mohlo dostat v roce 2026. Záměr svaz konzultoval s ministerstvem kultury, se kterém je nadále v této věci ve spojení. K iniciativě se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. ČTK to dnes sdělili předseda ČSPS František Šámal a výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

Na seznam nehmotného dědictví UNESCO se v roce 2016 dostalo belgické pivo, respektive belgická pivní kultura.

Svaz nyní žádá o zápis "Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury" do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. "V pivovarnictví působím již relativně dlouho. Těším se na to a věřím, že se naše pivní kultura na seznam UNESCO nakonec dostane. K tomu však vede ještě dlouhá cesta. Pokud vše půjde dobře, mohl by se zápis na národní úrovni uskutečnit na přelomu příštího a následujícího roku a na celosvětové v roce 2026," řekl Šámal.

Na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR figuruje 30 položek. O zápisu rozhoduje ministr kultury na základě stanoviska Národní rady pro tradiční lidovou kulturu. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se dostalo sedm z nich.

Prvním byl slovácký verbuňk v roce 2005, později přibyly masopustní obchůzky a masky v okolí Hlinska a jízdy králů na Slovácku. V nadnárodní nominaci koordinované Spojenými arabskými emiráty se na seznam dostalo české sokolnictví, ve spolupráci se Slovenskem loutkářství a ve společné nominaci s Maďarskem, Německem, Rakouskem a Slovenskem modrotisk. Jako dosud poslední z ČR do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsalo předloni výrobu vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí.

Svaz pivovarů a sladoven v přihlášce uvádí, že české pivo je symbolem národní hrdosti. Její součástí je samostatné představení pivovarnictví a pivovarského řemesla od jeho počátku po současnost. Jsou v ní popsané charakteristiky a principy výroby piva a jednotlivých profesí a povolání spojených s následnou péčí o pivo. Svaz v přihlášce popsal pivní kulturu také jako turistický cíl.

Pivovarnictví má podle Šámala výrazný společenských ale také hospodářský dopad. Obor zaměstnává zhruba 60.000 lidí. I proto svaz věří, že výbor UNESCO posoudí žádost kladně.

Pivovary v ČR v roce 2020 uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva a meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele se propadla o zhruba sedm litrů (14 velkých piv) na 135 litrů a byla nejnižší od 60. let minulého století. Pokles výroby způsobila protiepidemická opatření v tuzemsku i zahraničí. Výsledky trhu s pivem za minulý rok zástupci oboru představí v dubnu.

ČTK | byznysvcesku.cz

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy . Cítí se šťastný

Já sem hodně kulturní člověk, jenomže moje stará to nedokáže ocenit. Podle ní je to prachsprostý chlastání. Nechápe, že spolu s kámošema posiluju naše kulturní dědictví. Jsme vlastně takový národní umělci. Někdo si myslí, že na pití piva nic není, ale jednou k nám do hospody přišel černoch, dal si dvě piva a byl uplně na plech. Hned bylo jasný, kterej národ je kulturnější. To se prostě musí umět. Mám ale trochu obavy, že UNESCO bude mít podobnej názor jako stará. Určitě je tam hodně černochů.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy . Cítí se znechucený

To je snad nějaký žert, ne? Pupky přetékající přes kalhoty, pocindaná trička, odulé tváře, blbé kecy, trapné vtípky… To má být kultura? Ano, jsou národy, které dokážou pivo konzumovat kulturně, třeba Belgičané nebo Francouzi. Dají si jedno pivo, které degustují. U nás to ale většina lidí do sebe leje jako vodu a nejde jim ani tak o chuť a kvalitu jako spíše o množství a cenu. Znáte to tričko s obrázkem, na kterém chlap veze na trakaři svůj pivní mozol a nad ním je nápis: „Pivo dělá hezká těla.“ K takovému kulturnímu dědictví se odmítám hlásit.

Karla Bernášková
38 let, učitelka . Cítí se bezradný

Připadá mi to poněkud přehnané. Slovo kultura vychází z latinského „colere“, což znamená pěstovat, vzdělávat, ale také uctívat. Platón v této souvislosti hovoří dokonce o péči o duši. Jsem toho názoru, že to, při vší úctě k našim pivovarníkům a pivařům, konzumace piva a vše, co s ní souvisí, nesplňuje. Jedná se jistě o činnost, která spoluutváří naši společnost a má bezesporu i svébytnou historickou tradici, ale osobně bych nechtěla, aby byla vnímána jako jakési naše specifikum, což se, bohužel, nezřídka děje. Raději bych byla, kdybychom byli vnímáni jako národ T. G. Masaryka, Karla Čapka nebo Václava Havla, než jako národ Švejků.