EKONOMIKA

Teplárenské sdružení vítá zmírnění požadavků u plynu v rámci takzvané taxonomie

Teplárenské sdružení České republiky vítá zmírnění požadavků ohledně rychlosti přechodu na plyn z obnovitelných zdrojů v rámci takzvané taxonomie. Původní požadavky Evropské komise (EK) byly podle sdružení zcela nerealistické. Termín náhrady fosilního plynu do roku 2035 je však podle sdružení stále velmi ambiciózní, řekl ČTK ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny.

"Je třeba zdůraznit, že provozovatelé tepláren nemají zajištění dostatečného množství nefosilních plynů ve svých rukou a panuje velká nejistota, jak vůbec bude plynárenský trh organizován, protože jeho reforma je v počáteční fázi legislativního návrhu, který Komise představila teprve v prosinci loňského roku. Jen samotné teplárenství by pro odchod od uhlí potřebovalo prakticky veškeré domácí zdroje biometanu, s nimiž počítají současné plány České republiky do roku 2030," řekl Hájek.

Obnovitelné plyny však podle něj mají být využívané také v dopravě a dalších sektorech. "Je tedy zřejmé, že výrobu obnovitelných plynů bude v ČR potřeba akcelerovat a navýšit. Bude také potřeba rychle vyjasnit, za jakých podmínek je bude možné transportovat stávající plynárenskou soustavou. Delegovaný akt obsahuje řadu velmi podrobných podmínek. U některých stále přetrvávají nejasnosti ohledně jejich aplikace a bude ještě potřeba jejich vysvětlení ze strany Evropské komise," dodal Hájek.

Komise v taxonomii, tedy systému podpory ekologických investic, vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko komisi hrozí žalobou.

Komise zdůrazňuje, že pravidla mají být pouze návodem pro investory, kteří budou chtít své peníze vložit do udržitelných projektů. Nijak však neomezují členské státy v tom, jaký energetický mix si zvolí, mají pouze urychlit přechod k nízkouhlíkovému hospodářství.

ČTK | byznysvcesku.cz

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Já mám někdy dojem, že tu máme Evropské komise dvě. Jedna plodí hrůzostrašné nesmysly a ta druhá vždy pak vše vcelku realisticky uvede na pravou míru a jakoby do příčetné podoby. Ve skutečnosti to na mě ovšem působí dojmem dosti podobným, jakým nám pomocí covidových dekretů ještě nedávno vládnul pan Babiš. Tj. vyhodíme ven lidu něco naprosto šíleného a když je křik příliš veliký, trochu slevíme, oni budou mít pocit, že jim nasloucháme a stranou a v tichosti zatím přichystáme věc opravdu zásadní a důležitou, po které tí pádem už neštěkne ani pes.

Jindřich Kadavý
51 let, hudební pedagog a začínající politik

No prosím, to bylo křiku, jak “zlá“ EU nám zase to či ono zakazuje, nařizuje a vůbec nám všelijak diktuje. Zatím se ukazuje, že každý bude mít nakonec, co potřebuje, dohoda a kompromisy jakožto i individuální výjimky jsou možné a jen malý český šovinista a populista si na tom potřebuje přihřívat svoji ubohou, věčně ukřivděnou polívčičku. Nikdo letos v zimě neumrzne, ani se celoživotně nazadluží za energie, jen budeme mít už brzy ještě čistější vzduch a nebudeme závislí na totalitářském Putinovu Rusku. Jenže v tom je možná právě pro některé dotčené ten kámen úrazu, že?!

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Tak už to vypadalo téměř na rozumný kompromis a Rakousko do toho opět hází vidle. Já žít před sto, stopadesáti lety, nazýval bych se nejspíš austroslavistou. C. a K. Rakousko(-Uhersko) mně vždy přišlo nikoli jako žalář národů, ale úžasný stát stejně jako jeho dnešní podalpský republikánský zbytek. Patrně jsem prožil život v iluzi a pravdu měl můj kamarád, který Rakušanům přičítal podstatně temnější povahové rysy než já ve svém okouzlení krásou Vídně, hudby, kultury, hor i společné historie. Dokonce tenhle můj přítel tvrdí, že zatímco my Češi jsme zvyklí se pošklebovat Němcům za jejich historická selhání, tou černou ovcí Evropy ve skutečnosti nejsou oni, ale právě Rakušané. Že se ta nádherná země nestala rodištěm nechvalně proslulého muže s iniciálami A.H. ani zdaleka náhodou. Nevím, byl bych opatrný s takovými generalizacemi. Musím však uznat, že poslední měsíce dávají mým pozitivním předsudkům vůči našemu jižnímu sousedovi mimořádně zabrat.