EKONOMIKA

Teplo v Česku zdražuje až o 150 %. Domácnosti tak zažívají další cenový šok

Lidé v mnoha koutech Česka čelí v těchto dnech další nepříjemnosti – rostoucím cenám tepla. Není výjimkou, že měsíční záloha platby za teplo vzrostla domácnosti na maloměstě třeba ze 4 tisíc nad 10 tisíc korun měsíčně. V některých oblastech ČR narůstají ceny tepla pro domácnosti i o více než 150 procent.

Lukáš Kovanda

Častým důvodem je loňský vzestup burzovních cen zemního plynu, z něhož se v Česku vyrábí zhruba čtvrtina veškerého dodávaného tepla. Výrobci tepla nejednou čekali do konce loňska na výhodnější ceny. Jenže ty se nedostavily. Naopak. Koncem roku vystoupaly ceny plynu v EU na historický rekord. V EU v té době vážně hrozil blackout a třeba ve Francii nebo Švédsku museli nouzově zapojovat záložní závody, jež vyrábí elektřinu z mazutu. Důvodem byla právě extrémně vysoká cena plynu a obava z jeho nedostupnosti. Z plynu se kromě tepla vyrábí také podstatná část elektřiny. 

Výrobci tepla v ČR tak mnohdy byli loni koncem roku nuceni nakupovat plyn velmi draze. Letos musí tyto náklady přenést na své odběratele, i ty z řad domácností. 

V šoku jsou ze zdražení tepla v těchto dnech třeba obyvatelé Vamberku, České Třebové, Benešova nebo Hrádku nad Nisou. Ve všech těchto městech letos narůstají ceny tepla o více než 100 procent v porovnání s loňskem. Naopak třeba zákazníci liberecké teplárny si připlatí jen jedenáct procent. To ovšem jen proto, že v Liberci vedle plynu využívají také teplo ze spalovny.

Kromě hnědého uhlí, z něhož se v Česku vyrábí zhruba 40 procent tepla, je dalším klíčovým zdrojem tepla biomasa. Z té se v Česku produkuje přibližně patnáct procent tepla. V místech, kde teplárny využívají právě biomasu, tak ceny tepla narůstají méně než v místech, kde k jeho výrobě potřebují plyn nebo uhlí. Uhlí totiž také citelné zdražuje. A nejen uhlí samotné. Ale také jeho spalování, třeba právě v teplárnách. Na historickém rekordu je totiž v těchto dnech cena emisních povolenek EU. Ty si musí teplárny kupovat, aby mohli uhlí spalovat a teplo tak vyrábět. Cena povolenek se blíží úrovni 100 eur za kus. V předpandemických letech se přitom pohybovala převážně v pásmu od pěti do deseti eur.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se naštvaný

Cena emisních povolenek, se do výše ceny energií promítá velkou měrou, a to až ze čtvrtiny. Vyhlídky osobně nepovažuji za příliš růžové, neboť z delší perspektivy jsou důležité kontrakty na příští roky, přičemž cena kontraktů pro rok 2023 se na energetické burze PXE pohybuje kolem 125 euro a pro rok 2024 dosahuje sto euro za megawatthodinu. Vývoj na burzách tudíž svědčí o tom, že vyšší ceny za energii budou dlouhodobější záležitostí. Navíc vše ovlivňují politické faktory, zejména situace na východě Evropy. V případě většího konfliktu na Ukrajině a přerušení dodávek plynu, by mohlo dojít až ke čtyřnásobnému zdražení.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka . Cítí se bezradný

Já už jsem zoufalá! Nezajímaj mě nějaký ceny na burzách, ale cena, kterou musim zaplatit. A ta je pořád větší. To si někdo myslí, že dám celou vejplatu za elektriku? Jasně, a pak budeme celá rodiny jíst trávu a kořínky. Politici asi žijou v jinym světě a vůbec je to nezajímá. Neslyšela sem, co s tim chtěj dělat. Pořád jenom opakujou „no, je to špatný, je to špatný“. To ale vim sama. Ať prostě vláda nařídí, že má plyn a elektrika stát tolik a tolik, a je to.

Erik Hrachovec
27 let, vedoucí oddělení datové analýzy . Cítí se v pohodě

To je další důvod toho, abychom co nejrychleji zaváděli alternativní zdroje energií. Řešení, jsou určitě i malé lokální výtopny na biomasu. Byl jsem v létě na takové party ve sklípku u Uherského Hradiště a tam v jedné vesnici, myslím, že se jmenovala Hostěnín, spalovali dřevní štěpku. Místní mi říkali, že za ohřev a ohřev vody platí polovinu toho, co ostatní. Prostě to jde, jenom musíme být iniciativní a inovativní.