EKONOMIKA

Třetině Čechů snížila pandemie životní úroveň, brzo lépe nebude

Zhruba šest z deseti Čechů uvádí, že současná finanční situace v jejich domácnostech je nyní téměř stejná, jako tomu bylo před začátkem pandemie. To je mírně nad evropským průměrem (53 procent). Na 88 procent Čechů zároveň dokáže každý měsíc alespoň něco ušetřit.

Téměř polovina (46 procent) Čechů se však zároveň domnívá, že covid-19 bude mít negativní vliv na jejich finance ještě nejméně dalších 12 měsíců. Na 27 procent českých respondentů si dokonce myslí, že bude trvat nejméně dva roky, než se jejich finanční jistota vrátí do normálu.

Dalších 34 procent českých spotřebitelů hodnotí svou situaci jako horší kvůli pandemii. Stejné procento udává i zbytek Evropy. Jde zejména o domácností s nízkými příjmy, které byly nejvíce ovlivněny, čímž se zvyšuje ekonomická nerovnost ve společnosti.

Dílčím úspěchem podle zprávy je zjištění, že třetina spotřebitelů uvádí, že se díky pandemii začali daleko více starat o své finanční bezpečí. Dalších 33 procent říká, že si nastavili cíle, aby lépe nakládali s účty a úsporami. Pětina také uvádí, že pandemii vidí jako skvělou příležitost ke zlepšení své finanční situace.

Téměř polovina lidí není spokojena s tím, kolik mají v současnosti našetřeno. Každý pátý český spotřebitel je schopen uspořit více než pětinu svého měsíčního platu. Zhruba polovina dotázaných je schopna ušetřit maximálně desetinu měsíčního příjmu. Na sedm procent mužů a 17 procent žen nedokáže ušetřit nic. Nejčastěji uváděným důvodem pro spoření (85 procent) byly u českých respondentů nečekané výdaje, což plně odpovídá pandemické náladě ve společnosti.

Na 18 procent Čechů za poslední rok nezaplatilo některé své účty včas. Na 37 procent nezaplatilo účty včas, protože nemohli pracovat z důvodu nucené dovolené. To znovu ukazuje, jaký má pandemie nerovnoměrný dopad. Každý čtvrtý mladý Čech z kategorie 18 až 21 let i z kategorie 22 až 37 let tvrdí, že nezná výši svých dluhů, což ukazuje na stále slabou edukaci v oblasti finanční gramotnosti.

"Výsledky průzkumu potvrdily současný trend v české společnosti, které se díky vrozené tendenci k úsporám prozatím daří eliminovat negativní dopady epidemie. Výzkum však také ukázal prohlubující se nerovnost mezi spotřebiteli, když negativní dopady pandemie byly nejsilněji pociťovány zejména mezi spotřebiteli s nižšími příjmy. Alarmujícím zjištěním je také rostoucí nezájem mladé generace o výši svých dluhů, čímž se mohou ocitnout ve složité finanční situaci v raném stadiu svého života,“ upozornil výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.

ČTK | byznysvcesku.cz

Karin Léblová

Já bych se při vší té neradostnosti zprávy zastavila u jedné části, která mně přijde pozitivní. Lidé opravdu zjistili, možná dílem byli přinuceni zjistit, že bezuzdné utrácení, cestování, hledání zážitků pro zážitky apod. není nezbytně nutné k životní spokojenosti. Dobře, možná to zjistili jen někteří, možná dokonce menší část, ale to je, myslím, moc cenné. Většina opatření mně přijde mírně řečeno nerozumná, ale zase je úžasné sledovat, jak se alespoň někteří dokáží postavit za svůj názor a třeba i riskovat nějaké nepříjemnosti, popotahování atp. To je na tom hezké. Nám životní úroveň naštěstí zatím neklesá, ale vím o lidech, se kterými to zamávalo zle. Bude asi proto potřeba se víc semknout a vzájemně si pomoci. Obavu nemám ani tak z nějaké materiální bídy, ta časem vždy přejde, horší mně přijde rozdělování lidí a to se už děje. Z toho mám strach já.

Alexandr Gonda

Myslím, že klíčové spojení v textu je “nálada ve společnosti“. To je totiž přesné. Náladou jsou už druhý rok do značné míry řízena veškerá opatření, náladou se řídí čelní představitelé země a dokonce svá stanoviska v duchu aktuální převládající nálady vydává i převažující část odborníků. Náladu samotnou pak do značné míry řídí velká média, která vybírají, kdo je tím skutečným odborníkem a má tedy posvěcení k tomu strach nahánět a nebo zase zahánět. Nevím, jestli jsem se za poslední dobu naučil něco nového z biologie nebo epidemiologie, možná trochu? Pochybuji, že jsem se dozvěděl něco podstatného, co bych neznal, z ekonomie, spíš ne. Zato jsem si ale naprosto jistý tím, že už chápu, proč se novinářům říká sedmá mocnost. Nakonec dokáží skrz ovlivňování nálady i rozhodovat o tom, jestli vaše akcie nebo životní úroveň půjdou nahoru nebo dolů. Dobré vědět!
 

Nikola Spurná

Jako, co teď stojí jídlo a běžný věci domů, z toho jde hrůza a jde to furt nahoru. V práci nám sice říkali, že nám od Nového roku přidají, ale pochybuju, že to bude dost. To je přesný, jak píšou, že to zase dopadne na lidi dole. Už tady někdy byl problém, co dopad na ty nahoře? Nějak si nevzpomínám. Bohatý lidi si to vždycky uměj nějak zařídit, maj rezervy, známosti, přehled a tak. Ať už s tím jdou někam! V jednom kuse jsem teď taky doma kvůli dětem a těm karanténám ve škole pořád dokola a to je pak už s penězma hodně špatný. Podle mě to dělaj naschvál, aby lidi donutili k tomu očkování.