EKONOMIKA

Úplně nejhorší historicky ve všem? Chudé regiony chudnou, Praha bohatne

Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji se místo srovnávání dál prohlubují. V posledních letech výrazného ekonomického růstu před epidemií se ještě zvětšily.

Zatímco ekonomika Prahy a Středočeského kraje mezi lety 1996 až 2019 vzrostla 2,5krát, Karlovarský kraj je na stejné úrovni jako před čtvrt stoletím. Vyplývá to z výsledků studie o diskriminaci na českém trhu práce v socioekonomickém kontextu. Výsledky dnes v Praze na konferenci Asociace samostatných odborů představil děkan fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer. Studie se zaměřila na makroekonomický vývoj v regionech a odvětvích. Sledovala i rozdíly v odměňování, podrobně je pak rozebrala v Karlovarském kraji. Srovnávala vývoj regionálního hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 1996 a 2019.

Česká ekonomika vzrostla za sledované období ve stálých cenách zhruba o 80 procent, uvedl Fischer. Praha a Středočeský kraj si polepšily 2,5krát. Hospodářství většiny krajů se zvedlo 1,5krát až dvakrát. Výkon Moravskoslezského a Ústeckého kraje se podle údajů zvýšil zhruba 0,5krát. "Karlovarský kraj, který už tehdy byl nejslabší, je ekonomicky v roce 2019 na úrovní roku 1996. Jestliže jeden nejmenovaný politik nedávno přirovnal Ústecký kraj hospodářsky k Rumunsku - a byl za to pak trochu peskován, pak nutno říct, že Karlovarský kraj z pohledu HDP na obyvatele je za Rumunskem zcela bezpečně. Dochází k výrazné regionální divergenci navzdory všem podpůrným prostředkům, které se třeba z EU na konvergenci čerpají," řekl Fischer.

Ústecký kraj ekonomicky k Rumunsku nedávno přirovnal volební lídr koalice Pirátů a Starostů v tomto regionu a šéf Pirátů Ivan Bartoš. O Karlovarském kraji zase před časem premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že je "úplně nejhorší historicky ve všem".

Od roku 2014 do 2019 zažívalo Česko silnou konjunkturu. Podle výsledků se odstup mezi nejsilnějšími a nejslabšími kraji ještě rychleji prohluboval. "Pokračují výrazné regionální divergence s časovanou bombou Karlovarského a možná Ústeckého kraje," řekl Fischer.

Podle studie se mzdy v Karlovarském kraji postupně přibližují celorepublikovému průměru. Propast ve výdělcích žen a mužů není také tak výrazná jako v jiných krajích. Rozdíl v odměňování vysokoškoláků a lidí s maturitou je ale v karlovarském regionu mnohem nižší než v průměru v Česku. "Může to vést k odlivu vzdělanějších do jiných regionů či do zahraničí," podotkl Fischer. Dodal, že pokud si lidé s vysokoškolským vzděláním vydělají jinde výrazně víc, nemají motivaci v kraji zůstat.

ČTK | byznysvcesku.cz

Jindřich Kadavý

Tady máme odpověď na otázku, kde se bere podpora extremistických hnutí a krajních politických názorů obecně. Lidé bez šance na podílení se na úspěchu celku, bez perspektivy, že se to zlepší, volí ve své většině tak, jak volí a s tím sebelepší přesvědčovací kampaň nic nezmůže. Je třeba masivně investovat do těchto enkláv a zejména do vzdělávání znevýhodněných v nich. To je jediná cesta!

Josef Kalina

Tyto a podobné oblasti vždy existovaly. To, co se měnilo během dějinných epoch, byly pouze důvody jejich vzniku a případně i zániku. Jestliže historicky patřily některé tyto oblasti k nejbohatším a nejrozvinutějším, pak dává jejich pád se změnou podmínek jakousi logiku. Pád něčeho velkého a krásného je pokaždé horší. A tak zatímco pro chudé oblasti východní Moravy, kde lidé žili v dřevěnicích o jedné místnosti ještě v poměrně nedávné době, znamenal příchod socialismu do určité míry vzestup alespoň materiální, když už ne kulturní, tak bohaté německé oblasti severních a západních Čech, které svého času úspěšně konkurovaly Praze, se s odchodem nejprve obyvatel a posléze i průmyslu už mohly jen propadat. A může být, že s nějakým novým objevem typu doly na lithium nebo dopravní infrastrukturou alá zastávka transevropské vysokorychlostní železnice, se vše během pár desetiletí zase otočí a z dnešního konce světa bude opět prosperující oblast a naopak.

Karla Bernášková

My jsme také tzv. Sudety, jak se někdy hanlivě říká. Ještě před pár lety byla pomalu hanba říct někde na semináři v Praze odkud to pocházím a dnes? Stěhují se k nám lidé z měst, mladé rodiny, vysokoškoláci, úspěšní lidé na důchod atd. Staví se tu, opravuje. Je tu vše, co lidé potřebují a krásná příroda a klid navíc. Ta změna přišla poznenáhlu a najednou je problém tu sehnat byt, chalupu, region bohatne. Může za to vlastně pár lidí, schopný starosta, ředitelé škol, pár podnikatelů…

Erik Hrachovec

Podívejme se na bývalou NDR. Řeklo by se Němci a přesto… Vše je tam vlastně stále jinak i přes masivní investice, o kterých se nám může jenom zdát. Politické preference, HDP na hlavu, úroveň podnikání, služeb… Je to v těch lidech. Možná se to změní za několik generací, to nedokáži odhadnout. Nicméně mám pocit, že to není o tom, že by se tam nerodili schopní a pracovití lidé, ale v tamních podmínkách jednoduše nemají šanci. Ubije je to. Takže buďto utečou sem k nám, do velkých měst a nebo splynou, aby přežili a to je jejich konec. Existuje na to dokonce jakási teorie, kolik lidí tvoří potřebnou většinu, aby se skupina rozhodla jít po jiné cestě než doposud. A tento, lidský kapitál tady prostě není a podle mě ani nikdo neví, jak jej tam dostat.