EKONOMIKA

V případě války na Ukrajině hrozí zdražení pohonných hmot v Česku nad 45 korun za litr, ropa zdražuje nad 90 dolarů za barel

Cena ropy Brent včera odpoledne středoevropského času poprvé od poloviny října 2014 zdražila nad psychologickou úroveň 90 dolarů za barel, vyplývá z dat Bloombergu. Bezprostředním důvodem je zejména obava z dopadů stále pravděpodobnější ruské invaze na Ukrajinu.

Lukáš Kovanda

Trvaleji za růstem cen ropy stojí těžební politika největších tradičních těžařů, zejména Saúdské Arábie a Ruska, kteří omezují svoji produkci ropy, čímž dosahují vyšších tržeb z daného prodaného množství. Látají tak pandemické díry ve svých státních rozpočtech. Zároveň tím profitují z podinvestování ropného byznysu, k němuž v uplynulých letech došlo v souvislosti s prosazováním zelené agendy a souvisejícím přeorientováváním se firem i investorů na segment obnovitelných zdrojů. V neposlední řadě přispívá k růstu cen ropy opadání obav z ekonomických dopadů šíření omikronu a sílící víra v letošní citelné obnovení globální dopravy, přepravy i cestovního ruchu – vše z toho samozřejmě poptávku po ropě umocňuje.

Hned tři přední americké banky navíc nově prognózují, že cena ropy letos zhruba do poloviny roku tak jako tak dosáhne úrovně 100 dolarů za barel.

Bank of America prognózuje zdražení barelu ropy typu Brent, jež je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, na 120 dolarů za barel v polovině letošního roku. Morgan Stanley a Goldman Sachs pak míní, že ropa dosáhne úrovně 100 dolarů za barel nejpozději letos ve třetím čtvrtletí, tedy nejspíše v létě. 

Navíc největší americká banka, JP Morgan, minulý týden zveřejnila „válečnickou“ prognózu, která propočítává dopad závažného vzplanutí doutnajícího rusko-ukrajinského konfliktu. Cena ropy by se ještě do března letošního roku vyhoupla v takovém případě až na 150 dolarů za barel. 

Co to znamená pro české řidiče? Pokud by například letos v půli roku stál barel Brentu trvaleji nějakých 105 dolarů, a byl by tedy ještě o zhruba 15 dolarů dražší, než je právě teď, pohonné hmoty samozřejmě dále citelně zdraží. Jejich zdražování se v polovině ledna po zhruba dvouměsíčním poklesu definitivně obnovilo. V uplynulých sedmi dnech podle dat CCS zdražil jak benzín, tak nafta o patnáct haléřů na litr, na 36,16, resp. 35,12 koruny za litr. Jedná se o takřka měsíční maxima.

Podle konsensu mezinárodních analytiků devizových trhů, jak jej uvádí agentura Bloomberg, by měla koruna do poloviny letošního roku vůči dolaru oslabit, a sice z nynějšího kursu zhruba 21,72 na 22,00 za dolar. Takové oslabení koruny samozřejmě pohonné hmoty dále prodraží, neboť ropa se na světovém trhu obchoduje v dolarech.

Pokud by tedy v polovině roku vyšel barel Brentu na oněch 105 dolarů a jeden dolar by současně stál uvedených 22 korun, v české měně pak barel Brentu vyjde na 2310 korun. To je zhruba o 18 procent více, než na kolik v české měně vyjde nyní – zhruba na 1950 korun.  

V tomto přibližně 18procentním zvýšení korunové ceny ropy je tedy zahrnuto jak očekávané zvýšení její dolarové ceny, tak rovněž očekávané oslabení koruny vůči dolaru.

V celé dosavadní historii stál barel Brentu více než 2300 korun prakticky jen v roce 2012 a pak krátce, po několik dní, v roce 2014. Následně se však na světovém trhu s ropou projevila takzvaná břidličná revoluce, při níž navýšily svoji těžbu významně zejména Spojené státy, takže světové ceny ropy na řadu let poklesly pod sto dolarů za barel. To se však letos podle všeho změní.

Pokud se korunová cena barelu Brentu trvaleji přiblíží k úrovni 2300 korun, je poměrně pravděpodobné, že cena benzínu Natural 95 vystoupá v průměru v ČR až na 39 korun. V Praze by pak převyšovala úroveň 40 korun za litr. V roce 2012 se cena benzínu dostala celorepublikově maximálně do blízkosti úrovně 38,50 koruny za litr. Je však třeba počítat také s obecnou inflací, jež od té doby, a zvláště rapidně v posledních měsících, navyšuje cenu také za další vstupy, jako jsou ceny energií typu elektřiny nebo mzdové náklady – s tím vším se celý řetězec zpracování ropy, rafinace, distribuce či samotného prodeje musí potýkat.

Cena nafty by při růstu ceny benzínu na 39 korun stoupla pravděpodobně k úrovni 38 korun za litr, zejména díky loňskému snížení spotřební daně z ní. 

Oba dva základní druhy pohonných hmot tak do poloviny letošního roku zdraží v průměru o přibližně tři koruny na litr.

Jestliže by koruna v důsledku ruské invaze na Ukrajinu oslabila na 24,75 za dolar, kde se pohybovala po zhruba dva měsíce na jaře 2020, v době první vlny pandemie covidu, pohonné hmoty samozřejmě dále zdraží, vysoko nad 40 korun za litr. Při ceně ropy až 150 dolarů za barel, jak ji v případě invaze prognózuje JP Morgan, by korunová cena Brentu činila 3450 korun. Byla by tak o zhruba 83 procent vyšší než nyní. Tento nárůst by po přechodnou dobu dostal cenu pohonných hmot v ČR na úrovně nad 45 korunami za litr. 

V případě vyostření konfliktu na Ukrajině by cena benzínu atakovala úroveň 47 korun za litr a 46 korun v případě nafty. Po propuknutí války by totiž také oslabila koruna a zároveň ještě více zpevnil dolar.

Takový scénář je samozřejmě extrémní. Jeho pravděpodobnost není vyšší než 10 až 15 procent, nicméně opírá se o běžně využívané prognostické modely využívané u nás i v zahraničí.

Nejpravděpodobnějším scénářem zůstává zmíněné zdražení pohonných hmot v průměru tři koruny na litr do letošního léta. Ani to však pochopitelně není málo. Navíc nebudou zdražovat pouze pohonné hmoty, ale také třeba bydlení, energie nebo potraviny či služby, neboť inflace vykáže celoročně průměrné tempo minimálně kolem osmi procent.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Milan Šáda
46 let, posunovač u dráhy

To je zajímavý! Takže, když bude ta válka, tak nám měna oslabí a amíkům posílí?! Těm samejm amíkům, který zrovna teď maj největší dluhy a hospodářský problémy za posledních sto let? To znamená, že válka asi bude, co? Jestli jo, asi fakt začnu věřit na ty konspirace.

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Na tomto je nádherně vidět současná vzájemná provázanost všech se všemi. Rusové potřebují prodávat plyn a ropu a zároveň přístupy na trh a k bankovním transakcím. Evropa je na plynu a ropě závislá. Úplně nejvíc závislé je Německo. To zároveň peče s Rusy, zdá se, svoji vlastní politiku. Američané mají své globální geopoliticko-strategické cíle a zároveň nejsou celkově úplně ve formě a navíc mají slabého prezidenta. Naopak Rusové ho mají silného až příliš. Ropné státy jsou kapitola sama o sobě, ale rozhodně v tomto nestojí stranou. V ideálním případě se ambice i podmíněnosti jedněch i druhých vzájemně vyruší, v tom tragickém se jednou za čas otevře okno, kdy může vzniknout válečný konflikt. Při troše smůly lze z výše uvedeného snadno dovodit, že spíše velký než lokální. Je ale fakt, že velcí si dnes neradi pálí prsty ve vlastních teritoriích a funkce zástupných konfliktů ve třetím světě se jim vcelku osvědčila. Rozhodně tedy těm globálním hráčům se osvědčila. Nebozí místní obyvatelé se přitom stanou tzv. kolaterálními škodami. Ubozí Ukrajinci!

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

To tak je, hrozba konfliktů s burzami hýbe a s těmi nerostnými, rozuměj strategickými úplně nejvíc. Je to vlastně často jakási přípravná fáze, obdoba dělostřelecké přípravy před útokem ve žhavé fázi války. Velmoci a mocnosti se vymezují, zatěžují protivníky i ty potenciální pohrůžkami a ekonomickými nástroji. „Podívejte, jak zlé by to mohlo být“, jakoby říkali. Proto to tím také často celé skončí, strany se vzájemně otestují vojensky, ekonomicky i z hlediska odhodlání, vzkypělá krev zase ochladne, novináři a analytici mají chvíli žně a kapitáni průmyslu svým mocným mezitím doma zahrozí: „Neblázněte, když to takhle půjde dál, klesnou nám zisky a vám daně o x desítek procent…“. A jede se dál, až do další podobné hry, kterou často spouští někdo z velkých hráčů jen proto, aby odvrátil pozornost od domácích problémů, ať už jsou jakékoli.