EKONOMIKA

Válka na Ukrajině může vyvolat „Arabské jaro 2, suroviny rekordně zdražují

Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.

Lukáš Kovanda

Nenechme se mýlit, ceny rostou opravdu celosvětově, nejen na burze v Chicagu. Například cena potravinářské pšenice na burze v Paříži stoupla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu o zhruba 36 procent a je suverénně nejvyšší v historii. Potravinářská pšenice tam včera uzavřela obchodování na ceně 393,75 eura (10 115 korun). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá 167,50 eura (4603 korun).

Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.

Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.

Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.

Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího Arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.

Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.

Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.

V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba.

Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.

Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Michal Babinec
46 let, byznysmen . Cítí se překvapený

Já jsem jenom obyčejný podnikatel a ekonomiku znám spíš z praxe, ale ať mi někdo vysvětlí, jak může rusko-ukrajinská válka ovlivnit cenu pšenice u nás. Chápu, že v Egyptě to může být velký problém, když ji v tak velkém množství z těchto zemí dovážejí, ale nás se to přeci netýká. V loňském roce jsme dovezli 59 575 tun pšenice a vyvezli 2 262 556,5 tun, takže dovoz je zcela zanedbatelný, a většinou se stejně jedná o Slovensko nebo Rakousko. Takže v čem je problém?

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř . Cítí se v pohodě

Pokud jde o ceny agrokomodit v české republice, tak se musíme smířit s tím, že o nich nerozhoduje náš trh. Berme to jako daň globalizace. Při tvorbě cen hrají totiž hlavní roli velké burzy s celosvětovým dopadem, např. americký CBOT nebo spíš, pokud jde o nás, EURONEXT. Hlavní burzy agrokomodit pak ovlivňují cenový vývoj i na menších národních trzích, které většinou vývoj na světovém trhu kopírují, a to včetně výkyvů v cenách. Ještě bych dodal, že se do těchto cen nezřídka promítají i různé spekulativními zájmy.

Karla Bernášková
38 let, učitelka . Cítí se v pohodě

Kdo by to řekl, že se ve starobylém Egyptě kdysi nacházel tak zvaný Úrodný půlměsíc, tedy oblast svého času nadmíru vhodná pro zemědělství, k níž se vztahuje řada bájí a pověstí. Ostatně právě z této oblasti se pšenice rozšířila do celého světa. Ovšem není tomu tak, že by se dnes v Egyptě pšenice nepěstovala. Problém ale spočívá v tom, že egyptská pšenice má nižší obsah lepku než jiné, a proto se při výrově chleba musí přidávat mouka, která má vyšší gluten index. Místním by prý chléb vyrobený pouze z tamější pšenice, respektive mouky, tolik nechutnal.