EKONOMIKA

Vánoční stromečky letos podraží o deset procent, rekordní bude nákup přes e-shopy

Češi letos za vánoční stromky utratí dohromady přes 900 milionů korun, nejvíce v historii. Na vině je zejména obecná inflace, růst nákladů na energie, přepravu a pracovní sílu. Stromky tak letos oproti loňsku podraží až o desetinu.

Lukáš Kovanda

Sumu přibližně 740 milionů korun dají Češi za nejoblíbenější jedle, které jsou ovšem často, až z 80 procent, ze zahraničí, hlavně z Dánska, resp. z Polska. Oblíbené jsou jedle hlavně proto, že neopadávají. V souhrnu zhruba 100 milionů utratí letos Češi za smrky pichlavé a 65 milionů korun za další druhy smrků a za borovice. U smrků a borovic existuje mnohem větší, takřka stoprocentní pravděpodobnost, že pochází z České republiky.

V Česku se každoročně prodá 1,2 až 1,3 milionu vánočních stromků, nejinak tomu bude letos. Další vlna pandemie sice jako loni změní časování nákupu, takže lidé letos nakoupí v poměrně velkém množství hned zkraje adventu, avšak celkově by prodané množství stromků nemělo vybočovat z dlouhodobého průměru. Vánoční stromek si prostě lidé pořídí bez ohledu na to, zda panuje pandemická situace či ne. Starším lidem, kteří jsou k nákaze náchylnější, jej mohou pořídit a donést až do bytu děti či vnoučata. Historicky rekordní letos bude prodej stromečků přes internet, prostřednictvím některého z e-shopů. Těm nynější další vlna pandemie hraje do karet.

Stromeček si tak zakoupí necelá třetina tuzemských domácností. Část domácností má však umělý stromeček, který preferuje zhruba patnáct procent Čechů, a některé z domácností získávají stromeček mimo maloobchodní síť, například ve vlastním lese nebo z náletu. Mimo maloobchodní síť Češi každoročně pořídí 200 až 250 tisíc stromečků.

Cena vánočních stromků se přitom v uplynulých několika letech prakticky neměnila, s výjimkou vysokých stromků. Letošek však bude výjimkou, takže ceny letos budou až o deset procent výše než v letech 2015 až 2020, kdy se pohybovaly od 300 do 1300 korun. Češi jsou ovšem díky postupnému růstu své kupní síly ochotni utrácet více za dražší varianty vánočního stromku, například za vyšší jedli.

Letos však kvůli obavám ze inflace, ztráty kupní síly a obecně zhoršení finanční situace v příštím roce tento přesun vstříc dražším variantám stromkům ustane. Zatímco v roce 2018 Češi za stromky vydali zhruba 810 milionů korun, tedy o zhruba pět procent méně, než utratili v roce 2019, loni se jejich výdaje meziročně nenavýšili. Utratili tedy zhruba 850 milionů. Letos to bude přes zmíněných 900 milionů. Počet prodaných stromků se i letos bude pohybovat ve zmíněném rozsahu od 1,2 do 1,3 milionu kusů, jako v minulých letech.

Vánočních jedlí býval dříve nedostatek, takže velcí pěstitelé – především z Dánska, které je největším evropským producentem vánočních stromků – před několika lety založili na severu Polska nové plantáže. Stromky z těchto plantáží rozšiřují nabídku jedlí i na českém trhu, a i díky relativně nižším dopravním nákladům. Růst kupní síly Čechů se tak v uplynulých letech projevoval zejména tím, že pořizovali dražší varianty stromků. Před lety vyháněl cenu jedlí vzhůru jejich nedostatek, ale tomu učinil přítrž právě zmíněný vznik plantáží na severu Polska.

Jedle kavkazské letos vyjdou v ČR na 600 až 950 korun, smrk pichlavý na 450 až 550 korun, smrk ztepilý na 330 až 430 korun a borovice budou stát od 420 do 570 korun. 
 

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.