EKONOMIKA

Více než polovinu polí se zeleninou v Česku obhospodařují velcí pěstitelé

Více než polovinu ze zhruba 12.000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. ČTK informaci získala ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.

Třicítka největších pěstitelů zeleniny s plochou přes 100 hektarů obhospodařuje 6863 hektarů půdy. Dvacítka pěstitelů hospodařících na 50 až 100 hektarech loni sklízela zeleninu z 1824 hektarů. Naopak 158 malých farmářů s poli do pěti hektarů zeleninu pěstovalo na 396 hektarech. Na kategorii 68 pěstitelů s plochami od pěti do deseti hektarů připadalo 495 hektarů. "Vývoj vede ke koncentraci produkce zeleniny u větších výrobců a k ukončení činnosti menších," stojí v situační a výhledové zprávě.

Větší pěstitelé zeleniny se podle MZe zpravidla specializují na produkci určitých druhů zeleniny, mají nakoupenou speciální mechanizaci. Někteří na svých farmách vybudovali moderní skladovací prostory a mají vyšší produktivitu práce. "Drobní pěstitelé se většinou specializují na prodej ze dvora a na běžných a farmářských tržnicích. Některé větší farmy také prodávají část své produkce přímo z farmářských prodejen," uvedlo MZe.

Pěstitelská základna je v Česku podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky značně nevyvážená. "V portfoliu pěstitelů dominují velké podniky nad 500 hektarů, které dále koncentrují svoji nabídku směrovanou většinou do obchodních řetězců. Podniky střední velikosti jim nedokáží konkurovat a ztrácí odbyt. Obchodní řetězce snadno využívají své síly," upozornil Hanka. Nejproblematičtější pro pěstitele jsou podle něj plánované slevové akce, ve kterých se zelenina prodává za nižší než nákupní cenu.

Tuzemská produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2021 podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 15.568 tun na 244.459 tun. Farmáři loni zeleninu pěstovali na 12.066 hektarech, zatímco o rok dříve pole pro tržní produkci zeleniny zabírala 11.326 hektarů. Pěstitelé se ale od loňska potýkají s nízkými cenami, za které zeleninu prodávají do obchodů či k dalšímu zpracování.

MZe v situační a vzhledové zprávě upozornilo, že výsledky loňského roku rozhodnou o tom, zda mnohé menší farmy se budou pěstování zeleniny věnovat i nadále. "Nepříznivý vývoj počasí, rostoucí ceny vstupů a práce, nedostatek pracovníků, nízké odbytové ceny zeleniny a komplikace související s koronavirem, to vše může negativně ovlivnit rozhodování zelinářů o ukončení pěstování zeleniny," uvedlo.

ČTK | byznysvcesku.cz

 

Potraviny Zemědělství
Michal Babinec
46 let, byznysmen

Tohle dilema malo versus velkovýroba je jakoby vážné, ale ve skutečnosti mimo realitu. Tedy mimo realitu normálního tržního světa, řekl bych. Jasně, když se řekne velkopěstitel, tak si každý představí hned agrobarony a ještě lépe Agrofert a arci zlosyna Andreje. No jo, jenomže on je to opravdu trend, ona ta velkovýroba porazila ty malé nejen v zelí, ale pomalu už i ve všem ostatním. Ví někdo, kolik bylo v Anglii po válce a nebo dokonce ještě v šedesátých letech automobilek? No, já také přesně ne, ale bylo to hodně. Dnes nemá dokonce ani taková země, velmoc a kolébka automobilismu jako Anglie ani jednu, tedy myšleno vlastní. Já před lety potkal byznysmeny v zemědělství ze Států a oni mně říkali: Podívejte, tady u vás je to úplně úžasné, tady vy se vzdáleně přibližujete na rozdíl od zbytku Evropy tomu našemu modelu, ty vaše rozlohy to je úžasné na místní (malé evropské) poměry. U nich jedna rodina s pár pomocníky a špičkovou technikou obhospodařuje výměru jednoho okresu! To je efektivita! Takže žádné vracení mezí, ale naopak ještě větší scelování lánů než za minulého režimu. A to vám řekne chlap, podnikatel z USA! Mně, jehož dědečkovi bolševici rozkulačili mizerných pár desítek hektarů, aby měli to svoje JZD!

Josef Kalina
67 let, strojní inženýr

Tak ono má oboje svoje. Bez de facto zemědělské velkovýroby by dneska měla nejméně polovina světa hlad a s ní má možná zase ta druhá všechny představitelné civilizační choroby z přejídání, případně produktů, které jsou více průmyslovými výrobky než jídlem. Takže ono by to chtělo jako vždy, tak nějak rozumně, středem.

Karin Léblová
40 let, na volné noze

Je to obrovský problém. Jedna stránka je kvalita takto vyráběných potravin, co vlastně už ani potravinami nejsou a ta druhá část problému spočívá v tom, co to dělá s krajinou, přírodou, půdou a nakonec vlastně i s člověkem samotným. Říká se, že dítě, které se v útlém věku nehrabe v půdě, ztrácí nejen velmi podstatným způsobem na svojí imunitě, ale zároveň také intelektu. Je to možná zvláštní, ale zcela tomu věřím. Odpojit se od takto základní části našeho bytí nemůže zůstat bez následků minimálně pro tu inteligenci emoční. Nakonec židé a křesťané snad věří, že z hlíny nás Bůh vytvořil. Za jisté bych považovala, že po smrti se naše těla hlínou opět stanou a rozhodně bych si nepřála, aby po mně jezdil třicetitunový traktor a namísto hnoje mě zasypával chemií.

Potraviny Zemědělství