EKONOMIKA

Vláda chce otevřít pracovní trh zahraničním pracovníkům. Co na to odbory?

Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat lidi v nedostatkových profesích. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

O otevření trhu práce bude chtít jednat s partnery z tripartity, aby se dohodl, které parametry ve spolupráci s ministerstvy práce, vnitra, průmyslu a zahraničí upraví vláda tak, aby zajistila bezpečný příliv pracovníků pro pozice, kde je to nezbytně nutné. Připustil zvýšení počtu dlouhodobých víz pro lidi hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu nebo Kuby.

"Přijdeme určitě s tím, že budeme chtít teď v příštích, řekněme, dvou třech měsících udělat kroky k tomu, abychom bezpečně, a to podtrhuji bezpečně a rozumně otevřeli pracovní trh v České republice pro to, abychom pro firmy umožnili příliv zaměstnanců a pracovníků ze zahraniční. Protože víme, dlouhodobě víme, že tady máme profese, na které sehnat člověka z České republiky, aby tu profesi šel vykonávat, je takřka nemožná věc,“ řekl Jurečka.

"Otevření pracovního trhu je téměř jediná věc, kterou by vláda mohla udělat velmi rychle, aby snížila inflační tlaky, aby snížila tlak na naprosto neoprávněný růst mezd," citovala ČT ze záznamu slova šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy z loňského prosince.

Na zvýšení počtu víz pro dlouhodobý pobyt a podnikání ještě není domluven. "Já chci, abychom o těch zemích, které můžeme označit za bezpečné a nám kulturně blízké, abychom opravdu ty limity zvýšili," řekl. "Řekněme jsou to země bývalého Sovětského svazu povětšinou, jsou to země jako je Vietnam, jako je Kuba," uvedl. Zdůraznil, že bude chtít vědět, zda tito lidé opravdu přicházejí na pozice, o které nejsou v tuzemsku tuzemští uchazeči.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zdůraznil otázku bezpečnosti. "Musíme být nesmírně opatrní," řekl. Poukázal na to, že v tuzemsku nyní pracuje asi 730.000 cizinců. Očekával by však spíš, jak bude česká strana lákat zaměstnance z Německa, Británie nebo Irska. Byla by to podle něj známka, že je Česko vyspělou zemí.

Jurečka řekl, že požádal o podrobný rozbor ohledně lidí evidovaných jako uchazeči na úřadech práce déle než 12 měsíců. „Mě nenechává chladným to, když vidím, že tam mám lidi, kteří tam jsou víc než 12 měsíců. Musíme řešit to, proč tam máme lidi, kteří ukončili své vzdělání základní devítiletou docházkou nebo nedostudovali učební obor,“ popsal.

ČTK | byznysvcesku.cz

 

Alexandr Gonda

Je třeba odhodit emoce a dívat se na věci realisticky. Zatímco ještě před šesti lety nabízely úřady práce jen padesát tisíc volných míst, teď jich je více než 358 000. Uchazečů o práci je přitom něco kolem čtvrt milionu, tedy výrazně méně, než kolik je volných pozic. Víc než šedesát procent zaměstnavatelů zároveň nemůže dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. V některých odvětvích je situace zcela tristní. V dopravě na pracovním trhu chybí přes dvacet tisíc profesionálních řidičů. V oblasti IT schází cca padesát tisíc expertů. Jiné řešení než větší otevření pracovního trhu zahraničním pracovníkům není, jelikož u nás jednoduše nejsou lidi. Nízká nezaměstnanost, respektive z ní vyplývající tlak na zvyšování mezd, navíc stimuluje inflaci. Pokud to tedy myslíme s jejím zkrocením vážně, pak se importu pracovní síly nevyhneme.

Jindřich Kadavý

Lepší pozdě, než nikdy. Od sametové revoluce bylo přeci naprosto jasné, že Česko potřebuje oživení, pokud chce být moderní různorodou společností. Němci už v šedesátých letech přijali tisíce tureckých pracovníků a dnes v něm žijí zhruba tři miliony Turků. Ohrozilo to snad nějak Německo? Naopak, obohatilo. Dnes nenajdete větší město bývalého Západního Německa, kde by nebyly pozoruhodné turecké nebo kurdské čtvrti. Němci si už svoji společnou zemi nedokážou bez kebabu ani představit. Kebab s pivem se staly symbolem soužití různých kultur. Pokud k někomu nepromlouvají humanistické důvody, měl by naslouchat alespoň ekonomickým argumentům. Mám takovou špatnou osobní zkušenost, že lidé, kteří nejvíce nadávají na tzv. drahotu, bývají rovněž extrémistickými xenofobními rasisty. Ovšem obávám se, že pokud by si měli vybrat mezi dražší houskou a dvěma sousedy z Nigerie, mnozí si raději za tu housku připlatí.

Nikola Spurná

Já tedy nejsem žádná rasistka, ale zase bych se moc neotevírala. Měli sme na krámě například jednu Ukrajinku a byl to normální Babylón. O starym plesnivym chlebu třeba tvrdila, že je čerstvyj, na zeleninu říkala ovoči, a když sme kouřily u skladu, ptala se mě, kam má ten okurok hodit. Sem se divila, jakou okurku? A ona tím normálně myslela vajgla, nebo jak se tomu slušně říká. Nějak nevěřim tomu, že když k nám přijedou mraky expertů z Kuby, tak hned bude všechno levnější. Máma mi povidala, že ti už tady kdysi byli a dvě její kamarádky po nich maj památku. Ty malý černoušci sou sice moc roztomilý, ale pak normálně vyrostou.