EKONOMIKA

Warren Buffett by byl dnes nejbohatším člověkem, kdyby nedaroval akcie v hodnotě 111 miliard dolarů

Legendární investor, Warren Buffett, by v lednu převzal korunu nejbohatšího člověka na světě od Elona Muska, kdyby nevěnoval již téměř polovinu svého jmění na charitu.

Patrik Kudláček

Generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway se chlubí majetkem o hodnotě 113 miliard dolarů, což je o něco málo více než polovina majetku Elona Muska, generálního ředitele společnosti Tesla a SpaceX, jenž se pyšní jměním o hodnotě 220 miliard dolarů. Kdyby Věštec z Omahy za posledních 16 let nedaroval akcie v hodnotě 111 miliard dolarů, byl by dnes bohatší než jihoafrický rodák.

Buffett v roce 2006 vlastnil téměř 475 000 akcií Berkshire Hathaway třídy A, v době, kdy se zavázal věnovat 99 % svého jmění na dobročinné účely. Od té doby klesl jeho podíl v původně textilní společnosti téměř na polovinu na přibližně 239 000 akcií, čímž se hodnota jeho podílu v Berkshire snížila na 112 miliard dolarů. 

Generální ředitel Berkshire od roku 2006 rozděluje podstatnou část svého majetku Nadaci Billa a Melindy Gatesových, kde dlouhodobě zastával funkci správce, a čtyřem dalším nadacím. V nedávné době však oznámil, že na funkci správce Nadace Billa a Melindy Gatesových rezignuje, krátce poté, co její zakladatelé oznámili, že se rozvádějí. 

Cena akcií Berkshire Hathaway na rozdíl od akcií Tesly v letošním roce rostla

Čisté jmění investora se letos zvýšilo o více než 4 miliardy dolarů, protože rostoucí obavy z inflace a zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech způsobily 3% růst akcií Berkshire. Naproti tomu se hodnota Muskova majetku propadla o 50 miliard dolarů, což je odraz výrazného výprodeje technologických akcií. 

Americké technologické akcie, mezi které se řadí i Muskova automobilka Tesla, od začátku pandemie v březnu 2020 do konce roku 2021 zaznamenaly bouřlivou expanzi. Uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed), která dlouhodobě držela základní úrokovou sazbu na bodě mrazu (o prvním zvýšení o 25 bazických bodů se uvažuje v březnu) a nákupy státních dluhopisů a cenných papírů krytých hypotékami – tzv. kvantitativní uvolňování – způsobily, že se cena většiny amerických technologických akcií astronomicky nafoukla. Jakmile se začalo spekulovat o jakémkoliv zpřísňování monetární politiky Fedu, americké technologické akcie reagovaly výraznou korekcí ceny. 

Berkshire Hathaway je na druhé straně diverzifikovaný konglomerát soukromých a veřejně obchodovatelných společností, jenž s výjimkou masivní pozice v akciích Apple, drží spíše podíly ve firmách ze „staré ekonomiky“ – pojišťovny, výrobci spotřebního zboží, finanční společnosti. Ty v posledních dvou letech neprodělaly zdaleka tak výrazný růst a ani současná nejistota na trzích je příliš „nevyděsila“. 

Musk přispívá na dobročinné účely v mnohem menší míře 

Časopis Forbes odhaduje, že Musk věnoval na charitu méně než 1 % svého majetku, takže filantropie nijak významně nesnížila jeho čisté jmění. Buffettovy dary mohly na druhé straně zvýšit cenu akcií Berkshire Hathaway – pozitivní PR, to je však to poslední, na co by při své dobročinné činnosti myslel. 

Vitální devadesátník se v minulosti nechal slyšet, že rozdávat přebytečné peníze je nejjednodušší čin na světě, ale také potvrdil, že rozdělování miliard dolarů je složitější, než to může na první pohled vypadat. Zejména pokud je cílem řešení složitých problémů, jako je kyberterorismus nebo potírání zbraní hromadného ničení.

Buffett také v minulosti vysvětlil, že jeho obrovské jmění je „pouze“ výsledkem jeho vášně pro investování, a řekl, že peníze nepotřebuje. „Během mnoha desetiletí jsem nashromáždil téměř nepochopitelnou sumu jen díky tomu, že dělám, co mě baví,“ nechal se slyšet. Že na penězích příliš nelpí koneckonců potvrzují i jeho činy – s oblibou se stravuje v McDonald’s a navíc už desítky let bydlí stále ve stejném domě ve svém rodišti v Omaze. 

Jeden z nejúspěšnějších amerických investorů také dlouhodobě vyjadřuje obdiv lidem, kteří věnují svůj čas a úsilí pomoci druhým s minimálním uznáním, a označil je za hrdiny filantropie a jejich práci za mnohem obdivuhodnější než rozdávání peněz. Jako příklad často uvádí svou zesnulou sestru Doris, která se každoročně starala o vyřizování tisíců dopisů, v nichž byl Buffett žádán o finanční pomoc. Její úsilí v nadaci Letters Foundation označil za maloobchodní filantropii, na rozdíl od jeho velkoobchodního přístupu, kdy svěřil své peníze jiným.

Musk, Bezos a ti další – žebříčku největších boháčů vévodí výhradně muži

Buffettova filantropie udělala v jeho bohatství velkou díru a připravila ho o titul nejbohatšího muže světa. Přesto se mu desetiletí pečlivého investování stále vyplácí, protože investoři se opět hrnou do Berkshire za bezpečím a jeho kolekce akcií a podniků generuje spoustu peněz, které může rozdávat.

V první desítce aktuálně nejbohatších lidí světa najdeme kromě jeho a Muska také zakladatele Amazonu, Jeffa Bezose a Billa Gatese a Steva Balmera, kteří stáli u vzniku Microsoftu. Ve výčtu nechybí ani zakladatelé Alphabetu, Sergey Brin a Larry Page. 10 nejbohatších lidí planety pak uzavírá Larry Ellison. Nepočítáme-li Warrena Buffetta, je v desítce největších boháčů jedinou výjimkou mezi technologickými titány Bernard Arnault, stojící v čele konglomerátu luxusních značek LVMH Moët Hennessy – Louis Vuitton.

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem dlouhodobě se věnující investičním a ekonomickým tématům.

Alexandr Gonda
49 let, finanční makléř

Milionáři, nebo s postupující inflací spíš miliardáři, bývají oblíbeným terčem nejen závisti, ale přímo nenávisti. Jsem toho názoru, že každý si může se svým majetkem dělat, co chce, jestliže ho nabyl legální cestou. Pokud chce investovat a rozmnožovat svůj kapitál, je to jeho věc. Když se ho rozhodne rozdat, pak je to opět jeho volba. Zapomíná se, že tito lidé nemalou měrou přispívají do státního rozpočtu, ze kterého se peníze používají na nejrůznější sociální programy, což je svým způsobem také charita. Třeba Elon Musk odvedl jen na dani z příjmů v letech 2014 až 2018 celkem 455 milionů dolarů a za loňský rok neuvěřitelných 11 miliard, a to se bavíme o dolarech.

Nikola Spurná
30 let, prodavačka

Je hezký, že pan Bufet přispívá na charitu. Ale tomu Muskovi se asi moc nechce a utrácí spíš za nějaký blbosti. Proto je třeba, aby bohatý platili větší daně, ono jich neubyde, stejně nevěděj co s prachama. Počkejte, není Bufet ten chlápek, co letěl do vesmíru? No, možná to byl někdo jinej. Tady jasně vidět, že něvěděj co roupama. Když něvěděj, co si počít s penězma, tak ať jim je stát vezme a rozdá těm, kterejm by se hodily a který je potřebujou.

Michal Babinec
46 let, byznysmen

Já pořád říkám, aby stát nechal lidi žít, a společnost si sama poradí. Warren Buffett je ukázkovým příkladem, že není zapotřebí socialistických programů, které jsou vydávány za sociální. Čím víc peněz lidem necháme a nebudeme je oškubávat na daních, tím víc jich také mohou věnovat na charitativní účely. Je to daleko efektivnější než nucená státní pseudocharita, která polovinu peněz spotřebuje na chod byrokracie. Jenom nevím, jestli Nadaci Gatesových lze označit za charitu, protože to je dost výnosný podnik, který má své investice ve společnostech, jako jsou FedEx, Microsoft, Walmart nebo Coca-Cola. Takže je to spíš taková investiční společnost s charitativním nádechem.