EKONOMIKA

Zákonodárci EU odhlasovali zákaz online reklamy založené na citlivých datech. Úplný zákaz cílené reklamy neprošel

Velké technologické firmy by měly zpozornět. Zákonodárci EU vážně posílili připravovaný evropský Zákon o digitálních službách (DSA) – největší aktualizaci pravidel online reklamy v evropském bloku za poslední desetiletí. Ne všechny nepopulární praktiky velkých technologických firem však budou zakázány.

Patrik Kudláček

Zákon o digitálních službách se z velké části týká stanovení pravidel pro to, jak se platformy, jako jsou Facebook/Meta, Twitter a Google, vypořádávají s dezinformacemi a nezákonným obsahem, ale zahrnuje také další aspekty ochrany práv uživatelů pohybujících se na internetu. Evropská komise jej navrhla na konci roku 2020 spolu se samostatným zákonem, který by řešil protisoutěžní praktiky v technologickém průmyslu. Oba jsou nyní předmětem intenzivních lobbistických válek mezi aktivisty za práva spotřebitelů a digitální práva na jedné straně a americkými technologickými giganty na straně druhé.

Minulou středu poslanci Evropského parlamentu hlasovali o pozměňovacích návrzích k navrhovanému DSA, čímž fakticky stanovili svůj jednotný postoj před závěrečnými jednáními s Radou EU, která zastupuje vlády členských států. Výsledky hlasování byly zveřejněny ve čtvrtek ráno a bojovníci za digitální práva jásali: Pokud se tento text stane zákonem, radikálně změní obchodní model, který je poháněn cílenou reklamou a stojí za některými z největších online služeb. Jaké zásadní body nový Zákon o digitálních službách zahrnuje? 

Úpravy v parametrech cílené reklamy 

Nejvýznamnější pozměňovací návrh předložila Koalice pro reklamu bez sledování (Tracking-free Ads Coalition), nadstranická skupina poslanců Evropského parlamentu, která prosazuje zákaz cílené reklamy. Jelikož snaha o úplný zákaz nebyla úspěšná, bylo dosaženo kompromisu, který zakazuje pouze cílení na nezletilé.

Koalice při hlasování na plénu úspěšně prosadila také pozměňovací návrhy, které omezení cílení u všech uživatelů rozšířily na citlivé osobní údaje, jako je politické a náboženské přesvědčení a sexuální orientace. Online platformy by navíc neměly činit odmítnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů složitějším než jeho udělení. Odmítnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů by také nově nemělo být penalizováno znemožněním funkcí.

Do zákona se vešla „výjimka“ pro média

Dlouhá diskuse v parlamentu se týkala redakčního obsahu, který by podle vydavatelů neměly platformy svévolně odstraňovat. Původní návrh na tzv. mediální výjimku se setkal s odporem, protože by se nepoctivá média mohla stát nositeli dezinformací.

Pozměňovací návrhy na plénu vedly ke smíšeným výsledkům. Ustanovení, které umožňovalo vydavatelům napadat rozhodnutí platforem o moderaci obsahu, bylo zamítnuto. Poslanci naopak podpořili změnu požadavků na podmínky, podle níž by platformy musely brát ohled na Listinu základních práv, včetně svobody médií.

Zodpovědnost platforem za jejich uživatele 

Dalším důležitým bodem diskuse v průběhu jednání o DSA bylo, do jaké míry by měla být internetová tržiště odpovědná za nelegální výrobky distribuované na jejich platformách. Tento přístup vychází ze zásady "poznej svého zákazníka". Platformy stále nebudou přímo odpovědné za nelegální výrobky, nově však musí vyvinout maximální úsilí k ověření totožnosti poskytovatelů služeb, aby bylo zajištěno, že je lze pohnat k právní odpovědnosti. 

Hlasování o zrušení zákazu temných vzorů (dark patterns) neskončilo úspěchem 

Konzervativním poslancům se podařilo prosadit samostatné hlasování o opatřeních proti tmavým vzorům (čl. 13a), ale jejich pokus o zrušení tohoto článku byl neúspěšný. Temné vzory jsou techniky, jejichž cílem je narušit nebo zhoršit schopnost příjemců služeb učinit svobodné, samostatné a informované rozhodnutí nebo volbu.

Článek výslovně zakazuje používání konkrétních technik k vynucení souhlasu se shromažďováním osobních údajů, například prostřednictvím opakovaného zobrazování vyskakovacích oken. Rovněž brání platformám, aby takový souhlas vyžadovaly, pokud se uživatelé již rozhodli pro neshromažďování svých osobních dat prostřednictvím automatizovaných nástrojů, což může být nastavení ve webovém prohlížeči nebo operačním systému.

Nový Zákon o digitálních službách je ranou pro velké technologické firmy

Zákonodárci nehlasovali pro krajně levicový pozměňovací návrh, který by cílenou reklamu přímo zakázal, ale drtivou většinou schválili jiný pozměňovací návrh, který by zakázal společnostem jako Facebook a Google používat citlivé údaje při rozhodování o tom, jakou reklamu někomu zobrazit

Další obrovskou ranou pro velké technologické firmy bylo těsné schválení pozměňovacího návrhu (329 hlasů pro, 303 proti a 60 se zdrželo hlasování), který by donutil poskytovatele služeb dát lidem jiné spravedlivé a přiměřené možnosti přístupu k online platformě, pokud odmítnou souhlasit s využitím svých osobních údajů pro reklamní účely.

Poslanci Evropského parlamentu navíc důrazně podpořili pozměňovací návrh, který zakazuje používání temných vzorů při snaze získat tento souhlas. To znamená, že už bychom neměli být svědky žádných velkých a přehledných tlačítek "Souhlasím", zatímco jejich protějšky "Nesouhlasím" jsou zašedlé nebo skryté za odkazy – což je praxe, která vynesla Facebooku/Metě a Googlu dohromady 238 milionů dolarů na pokutách ve Francii.

Zákonodárci také hlasovali proti pozměňovacímu návrhu, který by médiím – nebo informačním kanálům, které si říkají média – udělil výjimku z pravidel proti dezinformacím. Uvedli také, že platformy by měly být při prosazování svých podmínek týkajících se obsahu nediskriminační.

Poslanci Evropského parlamentu hlasovali pro ochranu práv a přání občanů, když odhlasovali omezení invazivní praxe sledovací reklamy, což znamená začátek konce toxického obchodního modelu velkých technologických společností. Pokud tedy v dalším kole jednání projde dohodnutý text. Během několika příštích měsíců by totiž zákon mohl být ještě výrazně pozměněn při závěrečných jednáních mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tato "trialogová" jednání probíhají za zavřenými dveřmi, a právě v této fázi se často nejsilněji projevuje vliv průmyslových lobbistů.

Ing. Patrik Kudláček je aktivním investorem a novinářem dlouhodobě se věnující investičním a ekonomickým tématům.