EKONOMIKA

Zelená agenda EU a nedostatečně stabilizované veřejné finance. Střízlivý projev prezidenta Zemana

Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém dnešním vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.

Lukáš Kovanda

Problematická je zelená agenda EU ve vztahu k ČR zejména v tom, že dostatečně nepřihlíží ke specifikům silně průmyslově orientované tuzemské ekonomiky. Přitom například není zpracována studie socioekonomického dopadu letos představeného plánu Fit for 55, klíčové součásti zelené agendy EU, na českou ekonomiku. Diskutuje se tak zcela převratný soubor legislativy, který zásadně ovlivní generace obyvatel ČR, jakož i dalších zemí EU, aniž by byl kalkulovaný alespoň orientačně její rámcový dopad na makroekonomické a socioekonomické ukazatele ČR. Tvůrci zelené agendy se tak zjevně opírají zejména o víru, že její dopad je zvládnutelný, což ovšem opět koresponduje s rétorikou prezidentova dnešního projevu. Zeman o zelené agendě EU totiž hovořil v kontextu přirovnání ekologie k náboženství.

Zelená agenda EU vskutku představuje stěžejní důvod toho, proč nyní Evropa čelí energetické krizi. Zelená agenda vede k odstavování elektráren zpracovávajících neobnovitelné zdroje, místo nichž však nevzniká dostatek elektráren využívajících zdroje obnovitelné. A to zejména proto, že jaderná energetika není dosud na úrovni Unie uznána jako bezemisní. Což lze ovšem vnímat také jako projev prosazování zelené agendy. Například rétorika řady německých politiků, včetně současných vládních, je vůči jádru dlouhodobě pochybovačná, ba nepřátelská. To na úrovni EU, jejíž je Německo nejsilnější ekonomikou, zvyšuje nejistotu stran rentability investic do nových jaderných zdrojů, pročež celý segment tradičních energetických zdrojů zůstává celoevropsky podinvestovaný. 

Zelená energetika přitom zatím není na takové úrovni technologického rozvoje, aby dokázala tuto podinvestovanost v segmentu tradičních zdrojů jako jádro či uhlí uspokojivě kompenzovat. Výsledkem je vzestup energetické závislosti na Rusku a rostoucí energetická zranitelnost celoevropské energetické sítě. Energetická krize, kterou procházíme, by bez této stoupající zranitelnosti zdaleka nebyla tak závažná, pokud by k ní vůbec došlo. 

Energetická krize se projevuje dramatickým růstem cen energií, jejž prezident ve svém poselství taktéž zmiňuje. Tento růst cen přitom velmi pravděpodobně neskončí s letošní topnou sezónou, ale bude pokračovat i v té příští. Trh nyní v rámci obchodování s termínovými kontrakty předpokládá, že vysoké ceny plynu, přes 100 eur za megawatthodinu, přetrvají i v létě 2022. Přitom v létě obyčejně cena plynu citelně klesá z důvodu slabší poptávky.

Chce-li Fialova vláda dlouhodobě zmírnit nepříznivý dopad zelené agendy EU na peněženky českých občanů, měla by klíčové pasáže zelené agendy EU přejednat. Prezident Zeman sice ve svém projevu doporučuje se z zeleného údělu vyvázat, avšak realističtější je právě jeho revize a přejednání tak, aby odpovídal specifikům vysoce průmyslově orientované české ekonomiky a aby zároveň definitivně uznával jádro coby bezemisní zdroj. Zároveň s tím by měla Fialova vláda učinit rychlé kroky k zahájení výstavby nových jaderných bloků, a to nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně. 

Střízlivě Zeman uvažuje také v otázce veřejných financí. Rušení daňových výjimek by skutečně veřejné finance ozdravilo, byť by se tak zřejmě neušetřilo celých 380 miliard korun, jak míní prezident. Realisticky lze ovšem počítat s úsporami vzniklými rušením výjimek ve výši řádově desítek miliard korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D. je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavním ekonomem Trinity Bank.

Michal Babinec

Nejsem žádný příznivec Miloše Zemana, ale kupodivu se s ním v mnoha věcech shoduji. Rozhodně stejně jako on považuji Zelený úděl za katastrofu, který není žádným reálným řešením, ale utopickým blouzněním ekologistů z hezky vytopených kanceláří. Jenomže Zeman jako eurooptimista není ochotný připustit, že problém není jen v nějaké jedné dohodě, ale v celkovém současném nastavení Evropské unie. Babiš tvrdil, že jsme sice Zelený úděl podepsali, ale pak prosadíme svoje zájmy. Můžete mi říct, kdy se nám podařilo v EU prosadit vlastní agendu navzdory Německu nebo Francii? A proč vůbec podepisujeme něco, co jde proti našim zájmům? Promiňte mi ten výraz, ale tomu se říká připosranost. Jestli je Zemanův projev v této věci výzvou k větší odvaze, tak ho podporuji.

Erik Hrachovec

Zase mi to celé přijde takové nepřátelsky zaměřené. Měli bychom v sobě najít spíš positive vibrations, a ne se pořád stavět proti. Co je na Green Dealu tak špatného? Vždyť jde o snížení emisí na nulu a zlepšení životního prostředí. Lidi, kteří proti tomu brojí, prostě nechápu. Možná to jsou permanentní kakabusáci, kteří si nedovedou představit barevný svět budoucnosti a bojí se neznámého. Jenomže my jsme přeci do Evropské unie vstupovali, abychom tvořili společnou budoucnost. Nenechme si tu cestu znechutit sobeckými individualisty a negativisty.

Nikola Spurná

Mě hlavně zajímá, kolik co bude stát. Jestli kvůli tý zelený věci všechno podraží, tak je to prostě špatný. Všechno ostatní jsou jenom řečičky. Klidně přiznám, že se toho co nastane, docela bojím. Už teďko totiž nevím, jak mám se svým platem vyjít. Ti, co vyprávěj něco o barevný budoucnosti, asi nemaj děti. Jasně, když se někdo stará jenom o svýho pudlíka, tak si ji může malovat na růžovo. Řekla bych, že Zemanovi jde o obyčejný lidi, a to je dobře.