EKONOMIKA

Ztratí lidé polovinu úspor? Když zůstane inflace kolem pěti procent déle než deset let, tak ano...

Současná míra inflace bude trvat ještě několik let, důvodem jsou zejména vysoké objemy pumpování peněz do ekonomiky, řekl dnes na konferenci Vyšehradské fórum předseda Institutu ekonomických a společenských analýz Juraj Karpiš.

Zvýšení úrokových sazeb přinese problémy se splácením některých dluhů. To se bude podle Karpiše týkat nejen domácností, ale i států. Kritizoval také finanční systém založený na nekrytých penězích s nuceným oběhem, které považuje za hlavní příčinu posledních ekonomických krizí. "Peníze jsou dnes čistě politickým nástrojem. Tím, že politici vytváří množství nových peněz, vstupují zcela zásadním způsobem do ekonomiky. Jestli se něčeho opravdu bojím, tak to jsou zásahy státu do ekonomiky. Méně se bojím ekonomických následků pandemie než toho, jak stát dnes zachraňuje ekonomiku tím, že vytváří nové peníze. To bude mít do budoucna následky na ekonomický růst,“ uvedl Karpiš.

Tím, že státy emitovaly v době koronakrize velké množství peněz, nastartovaly inflaci. Spotřebitelé ale během karantény odkládali své nákupy. Za určitou ochranu kupní síly peněz považuje Karpiš investice do drahých kovů. "Rozbíhající se cenová inflace nebude přechodná, jak se všichni modlí. Změnila se inflační očekávání, nízké ceny jsou minulostí, začínají růst úroky a dluhový domeček z karet se začne hroutit,“ upozornil Karpiš.

Inflace podle něj trestá spotřebitele a odměňuje spekulanty, vyjídá kapitálové zásoby ve společnosti, mate podnikatele a ochuzuje pracující. Přijde nízký ekonomický růst, obrovský dluh a rozzlobená střední třída. To není dobrá kombinace, podotkl.

Akcie a investice do drahých kovů se podle Karpiše velmi dobře doplňují. Drahé kovy pomáhají vyhladit propady a riziko portfolia akcií v době krize. Například zlato dosáhlo maxim ve chvíli, kdy akcie zažívaly výrazný propad.

Analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba připomněl, jak je důležité poznat rozdíl mezi investicemi a spekulováním. Spekulovat by lidé měli pouze s penězi, o které mohou přijít. "Trhy jsou nejisté a je potřeba tuto nejistotu přijmout. Investor má plán, spekulant pouze naděje. Nesázejte velké částky na spekulace," uvedl. Je podle něj potřeba nespoléhat se pouze na jednu investici, instituci nebo osobu, ale diverzifikovat portfolio.

Problémem dnešních investorů je podle něj snaha předpovídat chování trhu. "Pokud budete dlouhodobě sledovat výsledky předpovědí a predikcí nejlepších investorů a správců portfolií, zjistíte, že se přibližně stejně často pletou, jako mají pravdu. Minulá výkonnost produktů a investičních aktiv nezaručuje budoucí výsledek," připomněl Ryba.

ČTK | byznysvcesku.cz

Josef Kalina

Konečně někdo začíná na rovinu pojmenovávat to všeobecné tiché čekání na dopad bomby. Dlouhé roky jsme se za souhlasného přikyvování všemožných “kapacit“ vzájemně přesvědčovali, že mejdan potrvá věčně, že lidstvo na to už přišlo – stačí natisknout peníze. Kdo zdvihal varovně prst, byl vlastně něco jako nepřítel lidu, minimálně tedy liberální demokracie západního střihu se všemi jejími ne právě lacinými nároky. Opět použiji citát z Haškova Švejka, kde polní kurát Katz před zraky vyděšeného věřitele s hubou mastnou od uheráku pronáší památnou větu: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze“. Je jen na místě doplnit, že v roli nemravné postavičky žijící na cizí účet je nyní stát a v roli nebohého podváděného věřitele jeho důvěřivý občan… To přesně je inflace. Morální rozvrat rakouského státu, který anarchista Hašek barvitě popisuje ve svém díle, byl dokonán o několik málo let i fakticky. Monarchie zanikla...

Milan Šáda

Já to věděl, stačí koupit pár prutů zlata a nějaký akcie a jsem za vodou. Díky za radu, to jsem potřeboval slyšet. Ne, vážně, možná má někde nějaký statistický Čech cosi naspořeno, ale to se nás, obyčejnejch lidí netýká. Dokud nebude stát chleba dopoledne milión a odpoledne dva, tak nemám strach, že o něco extra přicházím.

Michal Babinec

Rozlobená střední třída… To bych souhlasil s jednou výhradou. Až to případně skončí, tato třída tu možná už nebude. Leccos nasvědčuje tomu, že trend směřuje k jejímu zániku nebo alespoň významné redukci. I zde nedávno popsané rostoucí majetky úzké skupiny vlastníků těch největších firem světa, dobře doložené ubývání provozovatelů drobných živností ale i lidí samostatně výdělečně činných a středních podnikatelů a naopak nárůst počtu zaměstnanců a to nejvíce u nadnárodních korporací a států jsou skutečnosti, který hovoří jasnou řečí. Poválečný sen minimálně té západní části našeho světa se rozplývá. Dílem byl projeden s utopickou myšlenkou, že střední třídou může být nakonec vlastně skoro každý a to nejlépe na celém světě. Dílem pak proto, že myšlenky považované ještě jednu dvě generace zpátky za revoluční, se pomalu stávají tzv. mainstreamem za tichého přikyvování médii formovaných příslušníků střední třídy, kterým budou rdousit minimálně živobytí, když ne zatím přímo krk.

Jindřich Kadavý

Vidíme už léta, že takové Německo se doposud ze všech krizí v posledních desetiletích skutečně dokázalo úspěšně proinvestovat. Tam, kde mnohým chyběla odvaha a tito jen tupě šetřili, Němci přesměrovali investičním způsobem prostředky na nové vize a projekty, na modernizaci celých odvětví a pokaždé se jim to zatím vyplatilo. Předpokládám, že podobně odvážnou investicí je i současný Green Deal EU, jehož je Německo nikoli náhodou motorem. Na konci bude ekonomika nejen nová, zelenější, ale také zdravější a inkluzivnější. Pro nás bude důležité být u toho a neuzavřít se do světa starých myšlenek, starých technologií a skomírajícího Visegrádu. Nová vláda je toho nadějným příslibem.